Z ptačí říše: Hnízda šitá z vláken, stará tisíce let a podávaná jako delikatesa

Zdaleka ne všichni ptáci si dávají tu práci se stavěním hnízda. Někteří zas tvorbě svého domova věnují mimořádné úsilí a dokáží postavit opravdu neuvěřitelná obydlí. Máme pro vás deset nejzajímavějších faktů o vzniku příbytků nejrůznějších opeřenců.  

Zdroj: Thinkstock

1. Už jste viděli hnízda plující na vodě? Například bahňák z jižní Afriky ostnák africký si volí pro svůj domov raději nestabilní vodní plochu než bezpečí stromu či útesu. Bohužel jeho hnízdo není úplně konstrukčně propracované a často končí pod hladinou. Naštěstí jsou ostnákova vejce vodotěsná.

2. Ne všichni ptáci používají jako stavební materiál půdu a větvičky. Roztomilá sovička kulíšek trpasličí žije na poušti, kde má značně omezené zdroje. A tak bydlí ve skulinách kaktusů.

3. Asi nejpilnějšími staviteli hnízd jsou vlaštovky. Své příbytky pečlivě zhotovují z bláta smíchaného s větvičkami. Kvůli jedinému hnízdu létají třeba 1200krát tam a zpět ve snaze najít kvalitní materiál.

4. Snovači jsou velmi společenští. Tito jihoafričtí ptáci stavějí hnízda v komunitě, která sdílejí nejen se svými příbuznými, ale i s dalšími druhy ptáků. Tak získají ochranu i informace o nových zdrojích potravy.

5. Salangany černohnízdé budují svá obydlí na stranách útesů, k vrstvení používají vlastní sliny. Přestože jejich hnízda nemají žádnou příchuť ani nutriční hodnotu, patří k nejdražším a nejžádanějším pochoutkám na světě. Někteří lidé jim totiž přisuzují silné afrodiziakální účinky.

6. V Mexiku jsou nezbytným materiálem některých ptačích hnízd cigarety. Vrabci a pěnkavy žijící v tamních městských oblastech si odnášejí nedopalky domů, údajně proto, že nikotin zachycený ve vláknech filtru odpuzuje parazity.

7. Asi vás nepřekvapí, že nejmenší pták světa si staví nejmenší hnízdo. Druh kolibříka kalypta nejmenší je velká asi jen pět centimetrů, přičemž její obydlí není větší než čajový šálek pro panenky.

8. Tyran chocholatý sází na texturu. Pro svá hnízda často používá hadí kůži, upotřebí ale i cibulové slupky, celofán nebo plastové obaly, které najde cestou.

9. Raroh lovecký používá své příbytky po celá staletí. Nebuduje nové hnízdo pokaždé když čeká mladé jako ostatní ptáci. Tento sokol se vrací rok co rok do stejného obydlí po celé generace. Vědci dokonce jedno rarohovo hnízdo v Grónsku označili za staré 2500 let!

10. A napadlo by vás, že si některý ptáček své hnízdo ušije? Krejčiřík obecný to dokáže! S pomocí svého jehlicovitého zobáku nadělá otvory do listů a těmi pak protáhne vlákno pavučiny nebo hedvábí.