Mapovou aplikaci v telefonu používá nejspíš každý. Pomáhá nám najít nejrychlejší trasu, vyhledat spojení nebo nejbližší restauraci. Ale šlo by položit i složitější otázku? Úředníky by mohlo zajímat, jestli nejsou herny a prodejny alkoholu poblíž škol. Nebo kolik je ve městě drogerií, zda si má každé sídliště kam jít nakoupit, jestli prodejen neubývá a není tak potřeba někde podpořit vznik nové.

To jsou všechno otázky, na které mapy odpovědět dokážou. Sice ne ty aplikace, které běžně používáme, ale specializované programy, kterým se říká GIS (zkratka z „geografický informační systém“). Pracují s premisou, že téměř všechna data mají nějaký vztah k poloze (neboli umístění), a my díky tomu můžeme mezi nimi hledat souvislosti.

Zdroj: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

Mnoho měst má veřejně k nahlédnutí tzv. digitální technickou mapu, kde lze nalézt i podrobné vedení všech inženýrských sítí. Tento snímek je z aplikace Digitální technická mapa Prahy (IPR Praha).

Takový GIS ale není jen program na tvorbu map a analýzu dat. Skládá se z celého systému aplikací, které se starají o chod databáze prostorových dat, serverů, které ta data rozesílají po internetu a třeba i aplikací v mobilních telefonech, které ta data zobrazují a umožňují i jejich sbírání a aktualizaci. A tak podobně, jako jste již možná hodnotili kvalitu restaurace nebo obchodu, chodí po městě technici vodovodů nebo elektřiny a kontrolují, revidují a „odškrtávají si“ všechna zařízení, která nám dodávají vodu, proud a teplo. Když někde zjistí poruchu, jejich aplikace jim hned ukáže, ke kterým domům potrubí vede, a zákaznický servis jim může hned začít rozesílat zprávy elektronickou poštou nebo přes SMS.

V Praze se ve dnech 1. a 2. listopadu konala Konference GIS Esri v ČR, na které se sešlo 700 odborníků na GIS, kteří jej využívají ve stovkách soukromých firem i státních organizací. Ačkoliv větší část konference se věnovala technickým novinkám, návodům a sdílení informací o úspěšných projektech, tradicí je, že se hlavní blok přednášek technicky úzce zaměřenému pojetí vymyká. Část se sice zabývala krátkým přehledem využití GIS a nahlédnutím, co se chystá v Praze (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) a v jihočeském vodárenství (ČEVAK a.s.), další přednášky se pak už věnovaly obecnějším a závažnějším tématům.

Které části Prahy se přehřívají? Na to může odpovědět analýza družicových snímků, které dokážou zachytit i teplo vyzářené povrchem.Zdroj: ARCDATA PRAHA, s.r.o.

Jedním z hlavních řečníků byl tak Václav Cílek, který v přednášce „Energetika jako sociální síla“ poukázal na to, že využívání různých nerostných a energetických zdrojů podněcuje konkrétní změny ve společnosti. Například bez stříbra by tak brzy nevznikla fotografie a naše vizuální kultura a způsoby zachycování vzpomínek by byly odlišné. I v energetice lze vystopovat podobné vazby.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a přední český klimatolog Radim Tolasz se na jevišti „setkali v kavárně“, kde spolu vedli zajímavý rozhovor o současném stavu energetiky, ale také o dlouhodobých vyhlídkách v energetické oblasti a o probíhající klimatické změně.

Záznam hlavního bloku přednášek byl zpřístupněn na YouTube, takže si tyto přednášky můžete kdykoliv poslechnout.

A pro více informací o GIS – chytrých mapách – se podívejte na stránky See What Others Can’t.