Pracovali pro Říši za polárním kruhem. Příběh „Noráků“ ukazuje méně známou kapitolu z druhé světové války
Zapomenutý příběh Čechů nuceně nasazených v Norsku je fascinující a má potenciál přiblížit dění za druhé světové války mladší generaci poutavěji než řada učebnic. Práce dvou českých historiků, která nedávno vyústila v putovní výstavu, nyní vyšla v knižní podobě. A ačkoli jde o zcela seriózní výzkum, osud „Noráků“ je připomenut velmi atraktivně: bez obsáhlého poznámkového aparátu, zato s bohatým obrazovým doprovodem.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na počátku zkoumání Venduly V. Hingarové a Zdenko Maršálka stály dvě krabice uložené v Národním archivu v Oslu. Šlo o kartotéku více než třinácti set českých dělníků, nuceně nasazených v Norsku v letech 1940 až 1945. Strohé informace o jméně, datu narození, povolání či nasazení u konkrétní firmy nepůsobí na první pohled zásadně, cenné jsou ale z toho důvodu, že obdobné kartotéky nuceně nasazených byly v rozbombardovaném Německu většinou zničeny.
Jestliže se o nuceně nasazených v Německu píše obtížně právě z důvodu torzovitých pramenů, málo známý příběh Čechů v Norsku bylo možné napsat až nyní z celkem prozaického důvodu: norský archiv tyto dokumenty utřídil a zpřístupnil veřejnosti až roku 2012.
Historikův sen
Nasazení na nucené práce poznamenalo celou generaci Čechů, narozenou ve dvacátých letech minulého století. Máme je spojené hlavně s těžkou prací ve zbrojovkách a dalších podnicích v Německu či v českém pohraničí. Méně známé je, že část nasazených byla odvelena na práci do Francie, Belgie, Řecka či dalších zemí. A ještě méně se vědělo právě o nuceně nasazených v okupovaném Norsku. Ačkoli byl
