Kosovsko-albánští ozbrojenci ze speciálních policejních jednotek ROSU začali během pondělním poklidných protestů na severu Kosova střílet ostrými na neozbrojené srbské protestující.
Jste pro schválení česko-americké obranné dohody DCA?Anketa
Výsledkem je přes padesát zraněných srbských občanů, z toho několik ve vážném stavu bojuje o život po operaci na jednotce intenzivní péče. Zraněni byli i příslušníci jednotek Severoatlantické aliance KFOR.
Část médií přinesla zavádějící informace o tom, co se vlastně během pondělí v několika srbských městech na severu Kosova a Metohije stalo. Přidali se i někteří čeští zákonodárci, kteří na svých sociálních sítích sdílí anonymní profily v albánštině šířící dezinformace a zcela převrácené interpretace událostí, které mají vyvolat dojem, že agresory byli srbští občané.
Mezi těmito fake news jsou i účelově sestříhané videa, která zabírají pouze raněné albánské ozbrojence nebo příslušníky KFOR. Tyto profily též například mluví o střelbě, slzeném plynu a omračujících granátech. Střelba skutečně proběhla, ovšem ze strany kosovsko-albánské policie na Srby, kteří protestovali s holýma rukama. Stejně tak to byly albánské jednotky, kdo do davů začal masivně stříkat slzný plyn a omračující granáty.
Psali jsme:
Základní fakta jsou následující. Koncem dubna proběhly v srbských okresech na severu Kosova místní volby. Bez jakéhokoli mezinárodního dohledu se uskutečnily mimo klasické volební místnosti v přenosných budkách v místech, kde žije téměř výlučně albánská populace. Přitom sever Kosova je z 98 procent obýván srbským obyvatelstvem. Srbové se odmítli účastnit voleb vnucených režimem v Prištině a do „netradičních“ volebních místností jich dorazilo pouze 0,02 procenta. Celková účast ve volbách činila 3,4 procenta veškeré populace.
Na kandidátce se nacházeli pouze lidé spojeni s kontroverzním kosovsko-albánským premiérem Albinem Kurtim, který je měsíce obviňován ze snahy vyhrotit situaci, vyvolat konflikt se Srby a nakonec je donutit opustit svoje domovy. Stejně jako byli ze svých domovů v uplynulých více než 25 letech vyháněni Srbové z dalších částí oblasti Kosova a Metohije.
Minulý pátek najely do srbských měst na serveru Kosova (právě tam, kde žije 98procentní srbská většina) obrněné transportéry z Prištiny s po zuby ozbrojenými těžkooděnci kosovsko-albánské speciální jednotky ROSU a začaly zabírat budovy městských úřadů těchto srbských oblastí. Už jen tím byla porušena pravidla, neboť podle bruselských dohod, které před lety podepsali zástupci Bělehradu a Prištiny nemají tyto speciální policejní jednotky na sever Kosova přístup.
Jste spokojeni se způsobem, jakým Petr Pavel vykonává úřad prezidenta? (Ptáme se od 23.5.2023)Anketa
Následovaly hodiny poklidných protestů ve všech většinově srbských městech před tamními úřady místní samosprávy. Později odpoledne ve Zvečanu došlo k vyhrocení situace, kdy se poklidný dav sedících protestujících stále odmítal rozejít a někteří příslušníci kosovsko-albánské policejní speciální jednotky vystřelily několik ran ze svých kalašnikovů na neozbrojené protestující v době, kdy je vojáci KFOR začali vytlačovat pryč. V tu chvíli začal ostřejší konflikt, kdy některým srbským občanům došla trpělivost a začali například na policisty házet kameny nebo do jejich štítů bouchat klacky či tyčemi. Ve stejné době albánské policejní jednotky začaly do davu protestujících házet omračující granáty a pokračovaly s masivním užíváním slzného plynu. Netrvalo to však dlouho, neboť pověření představitelé Srbů jednali s velením KFOR a vše se za chvíli zcela uklidnilo.
Ve vztahu k tomu, kdo začal konflikt, nejsou žádné pochyby. Těžko si představit neozbrojené srbské protestující, jak mohou vážně napadnout dobře organizované a vyzbrojené albánské těžkooděnce. Srbská reakce byla obrana vyvolaná bezradností napjaté situace. Svědčí o tom i prohlášení zveřejněné na webu amerického ministerstva zahraničí, pod kterým je podepsána i Francie, Itálie, Německo a Spojené království.
„Odsuzujeme rozhodnutí Kosova vynutit si přístup k obecním budovám v severním Kosovu navzdory naší výzvě ke zdrženlivosti. Vyzýváme kosovské orgány, aby okamžitě ustoupily a zmírnily eskalaci a aby úzce spolupracovaly s misemi EULEX a KFOR,“ stojí ve společném prohlášení na stránkách State Departmentu. Následují věty o výzvě ke zdrženlivosti na obou stranách a znepokojení nad vyhlášením bojové pohotovosti ze strany Srbska.
Psali jsme:
Srbsko je podle prohlášení prezidenta Aleksandra Vučiće v neustálém kontaktu s představiteli zemí tzv. Kvinty, tedy USA, Francie, Itálie, Německa a Velké Británie. Stejně tak jako s vedením mise KFOR, která již v úterý ráno zajistila v Kosovu propuštění některých zatčených srbských obyvatel. Nyní se objevují náznaky, že se situace nejen uklidní, ale že Srbové by svůj protest mohli vyhrát. Nadšeno z postupu kosovských-albánců totiž není ani mezinárodní společenství či americký velvyslanec v Prištině.
ParlamentníListy.cz měly možnost v srbské metropoli Bělehradu hovořit s přímými svědky událostí a telefonicky rovněž se zástupci Srbů, kteří jsou celou dobu v místě kolem srbských městských úřadů na severu Kosova přítomni. Jejich popis situace se přesně shoduje s výše shrnutým popisem.
„To je okupace. Přišli k našim domovům, chtějí nám vzít naše budovy, nemají tu co dělat. My tady žijeme po generace a nemáme se jak bránit násilí, které se vůči Srbům stupňuje už více než rok. Vojáci KFORu místo aby chránili mír a klid se ještě přidávají na stranu Albánců a napadají nás. Já jsem se na severu (Kosova, pozn.red.) narodil, přede mnou můj otec, můj děda, praděda. Toto je náš domov a nikdo nemá právo nám ho ukrást. Proč Západ na jednu stranu pokrytecky stojí za Ukrajinou a její celistvostí, ale Srbsku pomáhají kus jeho území ukrást? Nemáme se na koho obrátit, srbská policie a armáda sem nesmí, my máme holé ruce a bráníme naše odvěké domovy. Svět dělá že to nevidí, jsme už zoufalí,“ popsal jeden ze Srbů žijící na severu Kosova. Redakce ho dlouhodobě zná, ale identitu nebudeme zveřejňovat z bezpečnostních důvodů.
Česká republika nezávislé Kosovo oficiálně uznává, neboť to schválila vláda Mirka Topolánka v květnu 2008. Neuznává ho pět státu Evropské unie a v celkovém počtu méně než polovina členských států OSN. V posledních letech totiž celá řada zemí své uznání zrušila. Kosovo je nedílnou součástí Srbska i podle mezinárodního práva. Kromě Charty OSN to garantuje i speciální rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Bývá též upozorňováno, že kosovští Albánci neměli žádný nárok na uplatnění práva na sebeurčení v Kosovu, protože již vedle mají od roku 1912 svůj stát Albánii.
autor: Radim Panenka
aspan
