Kdo ze jmenovaných chybí ve vysoké politice nejvíc?Anketa
Priority v očkování měly být podle Berana nastaveny zcela jinak. Jako první měli mít prioritu senioři v domovech důchodců. „Jsem přesvědčen o tom, že pokud byla dovezena první vakcína 30. prosince, mělo se začít očkovat především v domovech důchodců,“ upozornil epidemiolog ministra Blatného, který s pokývnutím hlavy sklopil oči.
Beran důraznil, že právě senioři přispívají k 25 procentům všech úmrtí na covid v Česku. „V domovech pro seniory máte dohromady přes 100 tisíc lidí, včetně personálu. Tito lidé každý den přispívají k 25 procentům všech úmrtí na covid v České republice. Čili, když vám za den umře 160 lidí, tak 40 z nich je z domovů důchodců,“ zkonkretizoval v číslech.
Proočkovat rychle 70 tisíc lidí přitom nepovažuje za tak velký problém. „Pokud by se k tomu vybavily týmy, které by zajížděly do domovů důchodců tak, aby jeden byl schopen očkovat osoby v jednom zařízení během jednoho dne,“ uvedl profesor.
Druhou prioritní skupinou, která mu v očkovací strategie nesmírně chybí, jsou lidé 65 let plus, lidé obézní a s dalšími diagnózami. „Nechápu to, že se to vůbec neudělalo,“ zamračil se nechápavě Beran opět na šéfa resortu zdravotnictví. „Víme, že v České republice zemřelo 13,5 tisíc lidí. Máme přesnou statistiku, kdo to je! Jsou to osoby starší 65 let, ti v tom přispívaji v 92 procentech. Pak jsou to osoby obézní, obézní s diabetem a s ischemickou chorobou srdeční,“ vyjmenoval profesor s poznámkou, že lidí s těmito čtyřmi diagnózami po Česku neběhá mnoho
To by vyřešilo problém i s přetíženými nemocnicemi. „Tedy kdyby se jako druhá skupina populace tito lidé proočkovali co nejdříve, tak se strašně ulehčí všem nemocnicím,“ nabídl Beran svou tezi. Zatím je proočkováno pouze šest procent klientů v echdůchodců.
Blatný na jeho slova reagoval, že domovy důchodců jsou v nejvyšší prioritě jako nejrizikovější populace. Naprosto nezbytné je podle něj však ochránit především zdravotníky, aby se starali o ty, kteří zdravotní péči potřebují.
Moderátorka se následně otočila na profesora Berana, jestli nemá pocit, že tím diskriminuje důchodce, kteří jsou doma, oproti těm, kteří jsou v domovech pro seniory. „Nikoho bych nediskriminoval. Říkal jsem, že je potřeba provést analýzu úmrtí těch 13,5 tisíc lidí a zrcadlo pro ně budou ti lidé, kteří by se měli co nejdříve očkovat. Tady se to provádí pouze podle věku,“ argumentoval Beran.
Ministr zdravotnictví se nadechl a začal šermovat propiskou nad daty, která si připravil. „Tak tato analýza však byla provedena a ukázala, že největší rizikovou skupinou jsou lidé s věkem 79 plus, kteří jsou při těle. A lidé, kteří jsou chronickými pacienty, kteří jsou také silní, lidé, kteří mají vysoký krevní tlak a podobně. Těch je v této zemi jeden milion čtyři sta tisíc. To je víc, než nám přijde za celé tři první měsíce očkování,“ bránil důrazně Blatný očkovací plán, který je dle jeho mínění zaměřen na ty, co to nejvíce potřebují.
Epidemiolog se mu ještě jednou snažil vysvětlil, že ale nemluví o jednotlivých diagnózách a jejich počtech, nýbrž o průniku čtyř diagnóz, které výše zmiňoval. „Jsou to lidé, kteří mají tyto čtyři diagnózy, a lidé, kteří jsou ohrožení těžkým průběhem. Nemůže jích tu být více než dvacet tisíc,“ rozhodil profesor Beran rukama s nedůvěřivým výrazem k argumentům, které mu Blatný předkládal.
„Kdyby se tito lidé co nejdříve očkovali, pak s největší pravděpodobností velmi ulehčí zátěži nemocnic. A samozřejmě možným úmrtím,“ kladl ministrovi opakovaně na srdce, na jaké skupiny by bylo v rámci očkování potřeba cílit prioritně.
Do Blatného se opřel i jihočeský hejtman Martin Kuba, když na přetřes přišlo otevření společnosti. „Vyřešit zamčení společnosti můžeme tak, že lidi nad 60 let uděláme imunními vůči té chorobě a musíme to udělat velmi rychle. Kolik lidí konkrétně naočkujeme a jak to uděláme? V tom nám strategie nepomůže, je to na konkrétním plánu v každém městě,“ obrátil se směrem k ministrovi.
Necháte se očkovat proti covidu-19? (Ptáme se od 14. 1. 2021)Anketa
Netrvalo dlouho a přišel výsměch i ze strany moderátorky, jelikož lednice hejtmanů zejí stále prázdnotou. „Pan hejtman se ptal, jak budou všichni naočkováni. Pane ministře, taková záludná otázka...“ rozhodila rukama a zmínila: „Přišlo k nám cca 169 tisíc vakcín, proč je naočkována teprve polovina? Pan hejtman? Ten má pořád prázdnou lednici i mrazák,“ ukázala na Kubu. „Furt,“ krčil rameny pobavený jihočeský hejtman.
„Máme možná o něco méně vakcín, ale máme ji!“ nepustil z ruky Blatný svou propisku, která tentokrát plnila spíše úlohu školního ukazovátka.
Profesor Beran pro inspiraci zmínil klinický pokus v Izraeli. Vyslovil se pro to, aby zatím bylo očkováno pouze jednou dávkou, ale více lidí. „Když jsem minulý týden cestoval do Prahy, měl jsem puštěné rádio BBC, už tehdy bylo hlášení, že v Izraeli jsou všechny osoby starší 60 let naočkovány jednou dávkou vakcíny. To je klíčové rozhodnutí, než že budeme vakcíny schovávat jako druhou dávku pro ty, kteří by to potřebovali,“ myslí si.
„Docílili bychom toho, čeho docílili v Izraeli. Byla by to padesátiprocentní účinnost na větším počtu lidí, je to určitě lepší, než devadesátiprocentní účinnost na polovičním množství,“ vysvětlil jednoduše Beran.
Obecně podle něj platí, že pokud se natáhne interval mezi dávkami vakcíny na dvojnásobek, v podstatě se nic neděje. „Diskutoval bych o tom, že by se druhá dávka zdravým lidem ve zdravotnictví mohla odložit a aplikovala by se jako primární jiným,“ řekl Beran. A poukázal na Velkou Británii, která své očkovací látky registrovala tak, že jim dává časové rozmezí od čtyř do dvanácti týdnů.
Nato ho Blatný raději vyzval k dodržování platné legislativy v Evropské unii. „Z vědeckého hlediska zajímavé, ale ve chvíli, kdy příbalový leták obsahuje informaci, že očkovací látka je zaregistrována pro podání dvou dávek, musím na tom trvat,“ vysvětloval ministr s modlícíma se rukama, proč tato cesta není reálná.
Do prostoru také padla poznámka, že v Izraeli rovněž neočkují zásadně lidi, kteří nemoc covid-19 prodělali. „Moje kolegyně poté, co potřetí během tří měsíců prodělala koronavirus, tak zemřela. Takže na toto mě nenachytáte,“ kroutil hlavou Blatný.
„Tady totiž nejde o protilátky, ty nejsou vůbec podstatné v ochraně proti infekci,“ přidal svůj názor virolog Beran. „V infekci proti covidu je jako proti jiné virové infekci potřeba buněčná imunita, tzv. NK buňky a cytotoxické T-lymfocyty,“ upozornil, že ty téměř nikdo neměří.
„My ale musíme jet jako na vojně – jednu vakcínu za druhou, aby to fungovalo,“ vypálil Blatný, že na hlubší vyšetření, kdo buněčnou imunitu má, a kdo ne, tady není čas.
Dalším předmětem diskuse byla i bezpečnost vakcíny. Profesor Beran zdůraznil, že dosud nebylo prokázáno, že by byl někdo zdravý a poté, co mu byla podána vakcína, by v tomto důsledku bezprostředně zemřel.
Z dlouhodobého hlediska vyloučil i nežádoucí vedlejší účinky očkování. „To je jedna z věcí, která se zkoumala už při předchozím vývoji těchto vakcín. Už jen principiálně se nedá uvažovat o tom, že by se měly objevit, nebo že by byly nějaké dlouhodobé následky,“ sdělil Beran, který pro přítomné a diváky u televizních obrazovek připojil i malou odbornou přednášku.
„Musíme si uvědomit, že všechny vakcíny, které směřují na evropský trh, jsou bezpečné preparáty s vysokou účinnosti, která vysoko překračuje to, co chtěla Evropské komise, tedy 90 procent,“ dodal profesor epidemiologie Jiří Beran závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
