K italským břehům připlouvají z Libye a Tuniska v těchto dnech tisíce migrantů a situace ve Středomoří začíná být vážná. Letos už jich připlulo třikrát tolik než za stejné období loni. Zvláště postižený je ostrov Lampedusa, který má tu smůlu, že je jen 113 kilometrů vzdálený od pobřeží Tuniska a je tak hlavním migračním místem současnosti. Právě sem dorazilo za jediný den 2 100 běženců, čímž byla o stovku překročena kapacita tamního přijímacího střediska. A s lepšícím se počasím se dá čekat, že jejich počet bude narůstat.
Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?Anketa
Itálie je v těžké situaci. Bývalý ministr vnitra Matteo Salvini volá po přísnější migrační politice. Když byl ve funkci, Itálie bránila humanitárním plavidlům používat přístavy. Proti tomu se strany dnešní středolevé koalice vymezovaly, a proto nyní hledají pomoc u EU. Evropská eurokomisařka Ylva Johanssonová po rozhovoru s italskou ministryní vnitra Lucianou Lamorgreseovou vyzvala země evropské sedmadvacítky k převzetí části migrantů. Je však toto reálná cesta k řešení problému? Zdá se, že časy se změnily a ochota některých i doposud vstřícných evropských zemí, jako je třeba i Švédsko, k podobným humanitárním gestům poněkud ochabla...
„Nezvládnutou migraci vidím jako jednu z největších hrozeb v integračním procesu Evropské unie, protože je neřešena dlouhodobě. Řada politiků na to má neuvěřitelně špatný názor a nejsou ochotni se poučit z kritické situace ve Francii, kde právě migranti, kteří se nedokáží integrovat, vytváří paralelní struktury pod vládou práva šária, nerespektují francouzské zákony a podobně. Nechápu, proč se tito politici nezbaví jednou provždy politické korektnosti a nepojmenují tuto věc správně,“ připomíná bývalý šéf vojenské rozvědky generál Andor Šándor. „Je fakt, že jsou odvětví v průmyslu, kde by měli rádi levnou pracovní sílu, ale obávám se, že v některých zemích se to vymyká kontrole,“ všímá si.
Itálie je ohrožená v důsledku geografické blízkosti Afriky. „Jsem si jistý, že se ukáže, že nebude žádná solidarita - a z některých zemí vůbec - aby si vzali část migrantů. Už jsme to zažili. Italové je chtěli posílat vlakem na sever. Na to rakouský kancléř Kurz řekl, že Rakousko zablokuje Brennerský průsmyk. To je problém, který v Evropě máme a řešíme ho špatně,“ upozorňuje. „Je potřeba si uvědomit, že čím více migrantů přijmeme, tím víc jich přijde. Evropa není nafukovací. Není možné, že budeme nahrazovat sociální, ekonomický a jiný systém chudých afrických zemí, ze kterých k nám přes rozbitou - i když už možná na nějaké cestě k nápravě - Libyi bude putovat nezvládnutelná vlna migrantů,“ objasňuje.
„Postoj k migraci také ukazuje, že Evropská unie nemá v praxi společnou obrannou a bezpečnostní politiku. Jsem si jist, že Pobaltí si velké obavy z migrace na jihu Evropy nedělá, na oplátku Italové příliš neprožívají obavy Pobaltí z možných nepřátelských aktivit Ruska. Jestli něco ohrožuje evropské integrační procesy, tak je to špatně pojaté řešení migrace,“ konstatuje s tím, že neřešíme příčiny, nesnažíme se vyvinout takové podmínky, aby k nám ti lidé nechodili, jenom řešíme, když už jsou na našem území a nevíme si s nimi rady.
Nezbývá nic jiného, než chránit jižní hranici před migrací
Na čí straně stojíte v izraelsko-palestinském konfliktu?Anketa
„Evropa by se měla konečně ve svém vlastním zájmu shodnout na tom, že takto se migrační krize řešit nedá, a že když nejsme schopni pomoci Italům s přerozdělením - což se nedivím - tak nezbývá nic jiného, než chránit svoji jižní hranici před migrací. Když ji nebudeme chránit, budeme vystavováni těmto excesům. Jak jsem už říkal, čím více jich přijmeme, tím více jich přijde, ale bohužel i tím více se jich utopí,“ upozorňuje.
Itálie také navrhuje řešení dohody s Libyí, jež by byla založena na podobném schématu jako je dohoda s Tureckem. Libye by dostala od Evropské unie finanční pomoc a za to by se postarala o migranty na svém území. Rozdíl tu ovšem je. Turecko je fungující stát, což se nedá říci o Libyi... „V Turecku je funkční vláda, která kontroluje celé území Turecka. O tom není pochyb. V Libyi začíná proces národního usmíření. Do jaké míry orgány, které dneska fungují na řízení země, jsou schopny tu zem kontrolovat, je otázka. Dohodnout se v Libyi s tím, kdo má tu sílu, aby tomu zabránil, je dobře. Otázka je, zda tyto peníze nebudou vyhozené do vzduchu, protože se rozkradou. A ten efekt kontroly bude menší, než jsme čekali. Ale chápu Italy, protože jsou ve velmi svízelné situaci. Navíc ještě dodržují podle mého soudu ne příliš optimální legislativu pokud jde o běžence, lidi na moři a podobně,“ podotýká generál Šándor.
Napjatá situace, alespoň podle vysloužilých francouzských generálů, je i ve Francii. Před třemi týdny osmnáct francouzských generálů ve výslužbě varovalo vládu a prezidenta Macrona, že země stojí na pokraji občanské války. Ve Francii totiž narostl počet trestných činů kriminálních gangů oproti loňskému roku o čtvrtinu, většina Francouzů má obavy o svou bezpečnost. Nyní se objevil druhý dopis vládě, tentokrát od vojáků v aktivní službě. Mnozí z nich mají zkušenosti z boje proti islámskému terorismu na misích v Mali, Středoafrické republice či Afghánistánu či i přímo ve Francii. Píší v něm: „Vidíme kolem sebe násilí ve městech a na vesnicích, nenávist vůči Francii se stává normou. Přesně tento úpadek jsme viděli v zemích, které jsou v krizi. Je to předstupeň jejich kolapsu. Je to znak násilí a chaosu, které se blíží. Toto násilí a chaos ovšem nevzejde z armádního puče, jak se domníváte, ale z povstání občanů.“ Jak se na ty dopisy dívá generál v záloze Andor Šándor? Kdyby byl hypoteticky francouzským generálem v záloze, souhlasil by s těmito dopisy?
Generálové popisují to, co je většině lidí ve Francii absolutně zřejmé
„Doufám, že nikdy nebudu v takové situaci, že bych musel podobný dopis podepsat v této zemi. Ale kdyby k té situaci došlo, tak bych ho jistě podepsal. Ten dopis je dle mého soudu bezprecedentní a má dvě roviny. První rovina je, že generálové popisují to, co je většině lidí ve Francii absolutně zřejmé. Že takto to dál nejde. A že i když Macron protlačil zpřísněný protiteroristický zákon a opatření proti takzvanému islámskému separatismu, tak to je nedostatečné. To je celkem jasné. Situace není špatná už jen na předměstích Paříže, ale také Lyonu, Marseille a dalších městech a dokonce to jde dál i na města, o kterých se dříve v tomto smyslu nikdy nemluvilo,“ konstatuje k prvnímu otevřenému dopisu generálů ve výslužbě.
Chcete, aby vás hospodský či restauratér obsloužil bez testu na covid?Anketa
Dopis má dle něj ale i druhou, závažnou část. „A to je pohrůžka, že pokud s tím vláda nic neudělá, že zasáhnou kolegové aktivní ve zbrani. To je samozřejmě silná představa, kdy v demokracii armáda vystoupí na ochranu sekulárního státu. Je to něco, co evidentně odráží velkou frustraci ve Francii. Po počátečním odsouzení ze strany Macrona či ministryně obrany a vyhrůžkách, že jim seberou výsluhy, najednou zjistili, kolik lidí tento dopis podporuje. A to mi říká, že tady opět jde o strašidelnou kombinaci stupidního antirasismu, politické korektnosti a možná i odtržení vládnoucích elit od reálné situace v zemi,“ všímá si.
„To, co vidí penzionovaní generálové a podporuje poměrně velká část Francie, tak by proboha měli vidět i ti, co Francii řídí. Jinak to skutečně dopadne tak, že pokud se nezmění kurz, když ne tyhle, tak další prezidentské volby Marine Le Penová vyhraje. A budou z toho další konsekvence pro Evropskou unii,“ myslí si bezpečnostní expert. „Dopis považuji za velmi vážný faktor. Pozitivní ho vidím v tom, že se konečně někdo ozval, kdo říká, že takhle už ne. Nemůžeme přeci žít ve vlastním státě, kde pravidla a zákony platí jen pro někoho a ještě jsme oběťmi teroristických útoků, kterých se na francouzském území za posledních deset, patnáct let ve srovnání s ostatní Evropou událo zřejmě nejvíce a jsme ohroženi i v základních principech svobody slova,“ říká.
„Velmi doufám, že si dopis vládní elity vezmou za své a že zahájí proces, který bude velmi dlouhý, velmi složitý a velmi komplikovaný a s nejasným výsledkem. Ovlivňovat no go zóny, islámské čtvrti, kde neplatí zákony páté francouzské republiky, bude velmi složité. Když to ale Francie nezačne dělat, tak v té občanské válce musí logicky skončit,“ domnívá se.
Zavírat oči je cesta do pekla
Je však vůbec možné ty, kteří Francii nenávidí, i když tam bydlí a žijí, přesvědčit, aby změnili postoj a začlenili se do francouzské společnosti? V těchto hodinách sledujeme další palestinskou revoltu vůči Izraeli. A to i od Palestinců žijících přímo v Izraeli, kteří se nemají špatně, například mají nejkvalitnější zdravotní péči mezi Araby v širokém okolí. Ale najednou se značná část z nich postaví proti Izraeli. Je to sice trochu jiný kontext, přesto se nabízí otázka, zda se může něco podobného odehrát i v Evropě? Dá se očekávat, že i ve Francii, případně jiné evropské zemi, by se takto koordinovaně obrátila formou násilných protestů arabská menšina vůči většinové společnosti?
„V Evropě je nejhorší situace právě ve Francii. Problém je, že ti muslimové nebudou uznávat nějaké cizí autority, které jim tam do jejich komunit vláda dosadí ve snaze je přesvědčit, aby žili podle sekulárních zákonů a ctili francouzskou ústavu. Na druhou stranu připustit, že se tak nebude dít, zavírat oči, je cesta do pekla. Je potřeba začít, jinak se tam těžko situace dostane pod kontrolu. Přiznám se ale, že žádný lék, jak to provést, nemám,“ konstatuje a zmiňuje ještě další důležitou věc.
„Teroristické útoky mají přesný odraz v tom, jaké věci dělala Francie vůči Islámskému státu, ale i na jiných problémových místech, které vychází z francouzské koloniální minulosti. Takže čím více je rozvrácených zemí, ve kterých se nejen Francie vojensky angažuje a generuje to mrtvé na straně místních muslimských obyvatel, tím to je větší voda na mlýn řadě těch nespokojených lidí, kteří žijí ve Francii a mnozí se tam i narodili. Jenže nepovažují se ani za Francouze, ale nejsou ani těmi Maročany či Alžířany, kterými byli jejich rodiče když byli do země pozváni nebo sem přišli pracovat. Je to velký problém, který musí být řešen důrazně, ale i rozumně, aby z něj nebyl ještě větší, než dneska je. Ale že bych to měl zmáknuté, abych přesně věděl jak, tak to určitě ne,“ uzavírá generál Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
