Pohřební služby chtějí přísnější zákon. V oboru v Česku působí šmejdi

V Česku už pět let platí nový zákon o pohřebnictví, který měl do tohoto specifického druhu podnikání přinést vyšší nároky na profesionalitu a etické chování. Podle lidí z oboru se ale stal pravý opak. Dvě největší oborové asociace – Sdružení pohřebnictví ČR a Asociace soukromých pohřebních služeb ČR – proto volají po opětovné revizi zákona a zpřísnění požadavků na provozování pohřebních služeb. „Po novele zákona je reálně stav pohřebnictví bohužel horší než s původním zákonem,“ říká šéf asociace pohřebních služeb Jaroslav Mangl.

Pohřební šmejdi

V oboru, který ročně generuje tržby ve výši přibližně pět miliard korun, dnes působí asi 400 pohřebních ústavů. Úroveň jejich servisu je ale značně roztříštěná a nově se začaly objevovat i různé virtuální (internetové) pohřební firmy, které ve skutečnosti působí jen jako přeprodejci služeb jiných firem.

„Cílem je, aby náklady byly co nejnižší, a tedy následná přirážka a zisk pro tuto agenturu co nejvyšší. A kde může takový poskytovatel pohřebních služeb snížit své náklady? No jen a pouze na péči o zemřelou osobu,“ říká Ladislav Kopal, šéf Sdružení pohřebnictví ČR.

Pohřby by mohly výrazně zdražit. Krematoriím i pohřebním službám rostou náklady

„Mnohdy jsou zemřelí neupravení, nazí, nepietně uložení do rakve, oblečení hozené u nohou. Nikdo neřeší velikost nebožtíka, to znamená, pokud se do nejlevnější rakve nevešel, holt se rakev nedovře, koukají z ní nohy. Ačkoliv to samozřejmě odporuje zákonu a dobrým mravům,“ popisuje Kopal služby mnohých „pohřebních šmejdů“.

Hygienici podle něj sice na kontroly chodí, ale v posledních dvou letech byli vytížení kvůli covidu. „A i bez pandemie je jich málo, aby to stačili pokrýt,“ míní Kopal. Pro lepší představu, denně se v Česku koná v průměru 300 pohřbů, v drtivé většině jde o kremace (s obřadem či bez).

Nastavit pravidla

Jak zlepšit úroveň služeb v tak citlivé oblasti, jako jsou poslední věci člověka? Podle Mangla to nepůjde bez zásahu politiků a zpřísnění zákona. Pohřebnictví je už dnes koncesovaná živnost, to ale nic neznamená. „V reálu koncesi dostanou i lidé, kteří doslova nikdy v životě neviděli mrtvolu. Stačí, když si někde seženou potvrzení o praxi a smlouvu o výpůjčce pohřebních vozidel, chladicího zařízení nebo místnosti pro úpravu zemřelých,“ říká Renata Březinová Benešová, majitelka pohřební služby a soudní znalkyně v oboru.

Profesní sdružení už před pěti lety navrhovala, aby se do zákona například dostala povinnost pohřební služby mít vlastní márnici s aktivním chlazením. Nestalo se. V reálu si tak některé pohřební služby márnice, či místa v nich, mnohdy jen virtuálně pronajímají, klidně od nemocnic, městských organizací či za úplatu od jiných pohřebáků z druhého konce republiky. „Kde těla jsou ve skutečnosti, ani nechci domýšlet,“ říká Mangl.

V Česku dnes působí asi 400 pohřebních ústavů. Úroveň jejich servisu je ale značně roztříštěnáZdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Některé firmy ve snaze ušetřit nechávají nebožtíky v nemocničních márnicích až do poslední možné chvíle před obřadem. „Není tak logicky čas na pietní úpravu těla, kterou nelze řádně udělat za deset minut. Vše se řeší narychlo těsně před obřadem,“ upozorňuje Březinová Benešová. I proto nabádá pozůstalé, aby před obřadem nebožtíka vždy zkontrolovali. Zjistili, zda vše souhlasí podle objednávky, a nebáli se případné reklamace.

Finanční pomoc. Na pohřebné zřejmě budou mít nárok i rodiče nenarozených dětí

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které má pohřebnictví ve své gesci, kritiku funebráků odmítá. Nebrání se však diskuzi o zpřísnění podmínek. „Její iniciování musí být podloženo dostatečným zdůvodněním navrhovaných změn, věrohodnými rozbory, hodnocením ekonomických dopadů, i dopadů na další podnikatele působící v oboru,“ říká mluvčí MMR Veronika Hešíková.

Nejvyšší úředník

Jestli k nějaké dohodě o novelizaci zákona nakonec dojde, není zřejmé. Sdružení pohřebnictví ČR a Asociace soukromých pohřebních služeb ČR totiž mimo jiné kritizují i šéfa odboru pohřebnictví na MMR Tomáše Kotrlého. Podle nich si centralizoval veškeré rozhodování a výklad zákona pod sebe. Vyčítají mu i to, že školení, které provádí pro města, obce či provozovatele hřbitovů, dělá také na placených kurzech, které pořádají soukromé firmy.

Fialová rakev či různobarevná parte. I české pohřebnictví jde s dobou

Ministerstvo ale svého úředníka brání. „Zástupci MMR, včetně vedoucího oddělení pohřebnictví, vyjíždějí do terénu na žádost jednotlivých obcí, kde zdarma školí referenty obcí a především spolu s nimi řeší lokální problémy,“ zdůrazňuje Hešíková.

Školení na soukromých kurzech musejí úředníci ministerstva dělat jen s povolením státního tajemníka. „A tuto činnost musejí provádět na DPP či DPČ ve svém volném čase, nikoli v rámci služební nebo pracovní doby,“ dodává mluvčí resortu.