Proč jsou obchodní války neodvratné?
Komentář Ivana Mikloše: Růst čínské ekonomiky vyčerpal své možnosti a prezident Si Ťin-pching a tamní komunistická strana trvají na jeho pokračování, jak vyplývá z březnového jednání Národního lidového kongresu Číny. Americké ministerstvo obchodu už dva roky pracuje na analýze, která má posoudit účinnost obchodních bariér, žádný výsledek ale dosud nezveřejnilo. Důvod je prostý – závěry by musel poukázat na jejich neefektivnost, přičemž logickým vyústěním by pak musel být návrh na zrušení nebo alespoň revizi takové ochranářské politiky.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Prorokovat je obtížné, zvlášť budoucnost (jak řekl americký baseballový trenér Yogi Berra), přesto si dovolím jednu prognózu risknout. S velkou mírou pravděpodobnosti se dá očekávat, že míra ekonomického protekcionismu a intenzita obchodních válek se v příštích letech nezmenší, ale spíše zvětší. Hlavním důvodem takové předpovědi je vývoj v Číně a v USA.
Jak jsme již v této rubrice víckrát psali, růstový model čínské ekonomiky, tak úspěšný během posledních téměř čtyř desetiletí, vyčerpal své možnosti. Co je ještě důležitější, prezident Si Ťin-pching a čínská komunistická strana (což jsou a v příštích letech určitě nadále budou určující politické síly v dnešní Číně) se nejenže nechystají tento model opustit, ale trvají na jeho pokračování.
Svědčí o tom výsledky březnového jednání Národního lidového kongresu Číny (NPC, tedy čínského parlamentu). Ty potvrdily, že země bude nadále spoléhat na podporu průmyslové výroby a exportu. Bude tedy ignorovat rady téměř všech nezávislých mezinárodních a zahraničních expertů a institucí, jež již léta radí Číně, že jediným udržitelným řešením je přechod od růstu založeného na investicích a exportu k růstu domácí spotřeby, zejména spotřeby domácností.
O vychýlenosti čínské ekonomiky svědčí údaje, podle kterých je dnes průměrný podíl spotřeby (vládní a soukromé) na HDP ve světě na úrovni 72 procent, ale v Číně je to jen 53 procent. Zatímco na světové ekonomice se země podílí asi 18 procenty, její podíl na globálních investicích je 32 procent a na globální spotřebě jen 13 procent.
Takže Čína dnes zcela jednoznačně potřebuje přechod od růstu taženého investicemi a exportem k růstu taženému domácí spotřebou. Ukazuje se však, že současný růst je nižší: V letech 2010–2019 to bylo průměrně ročně 7,7 procenta, v roce 2022 to bylo 3,1 procenta a loni 5,2 procenta. A čím je růst nižší, tím je nižší i domácí spotřeba a roste čistý export, tedy obchodní přebytek. Ten dosáhl v posledních dvou letech výše 1700 miliard dolarů.
Jedním z problémů, ale také z důvodů nízké čínské domácí spotřeby, jako i vysoké cenové konkurenceschopnosti čínských výrobků na zahraničních trzích, je
