Tajemná firma a pronajatí pistolníci: Jak čínské lodě kličkují před nebezpečím v Rudém moři
Húthíové slibovali, že čínské lodě v Rudém moři ostřelovat nebudou, ale sliby chyby: nedávno raketou zasáhli čínský tanker. Možná to byl omyl. Ale možná právě ten omyl může za to, že teď čekáte na svůj nákup příliš dlouho nebo že vám za něj naúčtují víc peněz.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Byl to velký kontrakt za 350 milionů dolarů. A kolem něj velká sláva a pozdvižení.
Čínský státní gigant CMG (China Merchants Group, Čao-šang-ťü ťi-tchuan), známý coby těžká váha světové námořní dopravy a největší přístavní společnost v Číně, podepsal v prosinci 2020 ve východoafrickém Džibutsku dohodu, která měla z hlavního města Džibuti udělat pulzující centrum mezinárodního obchodu. Přístav na světové, špičkové úrovni.
Obři v Africe
Projekt (podle džibutských úřadů „klíčový uzel“ čínské geopoliticko-ekonomické iniciativy Jeden pás, jedna cesta) počítal z čínské strany s mamutími investicemi. A hlásal mimo jiné vytvoření největší zóny volného obchodu nejen ve východní Africe, ale rovnou na celém světadílu – k velké nelibosti dalšího námořního obra, dubajské společnosti DP World, která džibutské přístavy ovládala před čínskou CMG.
DP World Číňany obvinila, že proti ní Džibutsko obrátili, a zažalovala je. Tou dobou už vedla dlouhý soudní spor také s džibutskou vládou, ve kterém už dosáhla dílčích úspěchů. Nicméně kauza se vleče dál a řeší ji arbitrážní soudy v Londýně, Washingtonu i Hongkongu.
Ovšem CMG a další čínské firmy mezitím v Džibutsku nelenily. Podepsaly další smlouvy na výstavbu letišť a vodovodu, který má zemi zásobovat vodou ze sousední Etiopie.
Tam už si čínští byznysmeni s politickou oporou v zádech zvládli vybudovat silnou pozici, podobně jako ji teď budují i v sousední Eritreji. Největší čínská stopa je patrná v tamním nerostném bohatství: těžba měděné rudy, zlata, uhličitanu draselného (potaše). A možná Eritreu čeká totéž co Etiopii, kde Číňané zaplatili a postavili většinu dnešní dopravní infrastruktury. (Zadarmo a bez potíží to nebylo.)
Z Etiopie vede do Džibutska už od roku 2018 Čínou financovaná železnice. Jenže jak ukazuje už letitá přetahovaná o džibutský přístav: co je na souši, to se počítá, ale na moři se to
