Rušno v Antarktidě: v letošní sezoně přijelo přes 100 000 turistů. Jak je kontinent regulován a jakou má budoucnost?
Jak je regulován cestovní průmysl na území, které nikomu nepatří? A lze zavést limity na počet návštěvníků území, které se lidstvo před více než šedesáti lety rozhodlo uchovat v jeho divoké podobě?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Představte si místo tak nedotčené a vzdálené, že tam můžete slyšet sněhové vločky dopadat do vody.“
Takto sugestivně láká k návštěvě Antarktidy britská cestovní kancelář Exsus Travel. Je to skutečně tak lákavá fantazie dostat se na lidskou civilizací zcela neposkvrněné místo, že tam v právě skončené sezoně (2023–2024) vyrazilo rovnou přes 100 000 turistů. Podobně jako v sezoně loňské.
Cestovní ruch je kvůli počasí omezen na zhruba čtyři měsíce v roce od konce listopadu do konce března. Přes obrovskou plochu Antarktidy míří tři čtvrtiny všech návštěvníků přes Chile nebo Argentinu na Antarktický poloostrov, který tvoří na mapě snadno identifikovatelný „ocásek“ kontinentu a který leží nejblíže obydlené pevnině.
Proto se může lehko stát, že v této oblasti narazíte na jiné lidi, než jsou účastníci výpravy z vaší lodi. Mohou blokovat plánované místo vašeho vylodění, můžete je spatřit, jak se moří s pádlem na kajaku nebo paddleboardu, potápějí se mezi krami anebo vám nad hlavou přeletí v helikoptéře.
V nejnavštěvovanější části, kde je také koncentrována místní fauna včetně ikonických tučňáků císařských a tuleňů leopardích, se přes opatření proti zavlečení mimoantarktických organismů objevilo pět nepůvodních druhů přivezených na lodích návštěvníků. Rizikem pro místní zvířenu mohou být i nemoci jako chřipka.
Sníh v navštěvované oblasti kvůli zplodinám z motorů lodí ztrácí svou nevinnou bělobu. Roztávání ledu se zrychluje, protože globální oteplování se tu projevuje výrazněji něž jinde, čímž se paradoxně zvyšuje šance touroperátorů na prodloužení sezony.
V médiích se tak objevují i výzvy turismus v Antarktidě zcela zakázat, aby tato poslední výspa, na kterou se dříve kromě skupin vědců téměř nikdo nedostal, zůstala pro nevědce nedostupnou. Jenže lze vůbec takový zákaz nařídit? A šlo by ho posléze vymáhat?
Od turistických pionýrů k masovému cestovnímu ruchu
To, že někde hluboko na jihu se nachází
