Co začaly drogy, dokončil covid. Zjišťovali jsme, co stojí za krizí bezdomovectví v USA
Na začátku měl Michael psychické problémy. Začal brát drogy a příliš mnoho léků proti bolesti, až skončil na ulici v San Franciscu. Toto kalifornské město zažívá jeden z největších nárůstů počtu lidí bez domova.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Prodrat se pěšky centrem amerického San Francisca může být, obzvláště večer, překvapivě těžký úkol.
Na americké poměry jsou zde chodníky široké, podobně jako v běžné evropské metropoli, jako je Praha (a mnohem velkorysejší než jinde v Americe).
Ale davy turistů, hrnoucí se ve večerních hodinách do místních restaurací, barů a supermarketů, musí často kličkovat mezi něčím, co v našich podmínkách tak často nevidíme – nespočtem stanů rozestavěných přímo na betonu, který je určen chodcům.
Stany samozřejmě neobývají turisté, ale lidé bez domova. A San Francisco v tom není výjimečné.
Byli jsme se podívat na vícero míst ve Spojených státech, kde lze krizi bezdomovectví pocítit nejvíc. Nejbohatší americký stát Kalifornie ji pociťuje kriticky již několik let, ale platí to i pro opačný konec země. I v hlavním městě Washingtonu je téměř na každém kroku vidět, že v této zemi něco nejde správným směrem.
Proč Spojené státy takovou krizí bezdomovectví procházejí, nelze pořádně vysvětlit v jedné reportáži. Přesné odpovědi na to, proč tomu tak je, zatím neznají ani odborníci.
Ve zkratce lze ale říct, že její hlavní příčinou je kombinace opiátové krize, kterou „dorazil“ covid, a stoupající inflace. Ostatní dovysvětlí grafy a zejména lidé na ulici, se kterými jsme si povídali.
Stupnice bolesti: ibuprofen, fentanyl, heroin
Jedním z vysvětlení je již zmiňovaná pandemie covidu, na jejímž konci se vše výrazně zhoršilo.
S ní souvisí takzvaná opiátová krize, která by nebyla tak zásadní, kdyby desítkám milionů běžných Američanů nechybělo zdravotní pojištění. Jejich jedinou „zdravotní péčí“ je totiž často jen braní léků na bolest. Je to totiž mnohem levnější a hlavně dostupnější než si platit drahé diagnózy.
V praxi to probíhá takto
