Vodní stres, jarní mrazy a vlny horka jsou už českou realitou. Promění se i chuť piva, říká klimatolog
Letní horka v dubnu předčasně vybudila vegetaci k rozpuku, následně jí však smrtelnou ránu uštědřily celonoční mrazy. Spousta ovocnářů přišla o úrodu. Podle klimatologa Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického úřadu budou ale jarní horka i jarní mrazy nejspíš novou českou realitou a česká společnost i sami pěstitelé by se na ni měli rychle připravit. „Pokud pěstitelé poslouchají klimatology, jsou už několik let před jarními mrazy pojištěni.“
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
-
Daly se mrazy očekávat?
- Byly letošní výkyvy extrém?
- Jaká bude nová realita v Česku?
- Je pojištění řešením?
- Jak se promění skladba českých plodin?
- Jak může pomoci GMO?
Minulý týden zasypaly zpravodajské weby i sítě zprávy o pomrzlém ovoci v sadech. Není divu, že to pěstitelé i veřejnost vnímají jako tragédii. Je to smutný pohled, ale zeptám se vás jako klimatologa: Dalo se to očekávat?
Jarní mrazy jsou u nás zcela běžné, škody na plodinách také. Nebývají však takto rozsáhlé a takto brzy – dobře známe takzvané ledové muže, kteří ale „chodívají“ po desátém květnu. Vegetace jindy ve svém vývoji tak daleko nebývá, jako tomu bylo letos už v průběhu dubna.
Podle výskytu prvních listů a květů jsme mohli pozorovat, že vegetace je zhruba o měsíc rychlejší než obvykle. A to je hlavní důvod vysokých škod. Když se v našich předpovědích objevily informace o mrazech, tak už bylo zřejmé, že škody budou, protože ne všechno je možné v průběhu mrazivých nocí a ranních hodin ochránit.
O nejrůznějších problémech s úrodou kvůli počasí slýcháme každoročně, někdo může mít pocit, že je to zemědělský refrén. Ale letos je to opravdu extrém?
Ano. Letní dny s teplotou nad 25 °C se vyskytovaly už na konci března a první horký den s teplotou nad 30 °C jsme zaznamenali už na začátku dubna. V polovině lednových dní, celý únor a velkou část března byla teplota v Česku nadprůměrná. A to ne o nějaké desetinky stupně, ale v únoru v průměru o 6,1 °C a v březnu o 3,5 °C.
Když si k tomu připočtete, že byl v krajině relativní dostatek vláhy, pak je jasné, že vegetace svůj vývoj významně zrychlila.
Když někdo vytýká pěstitelům, že to je jejich chyba, že se měli připravit, zní to krutě a určitě to nejde odbýt takovým konstatováním. Ale zeptám se – mohli se nějak připravit zemědělci? Jak to je z pohledu klimatologa?
Oni to samozřejmě zkoušejí. Každoročně můžeme v sadech a na vinicích vidět, jak se pěstitelé snaží škodám bránit různými způsoby – zapalují ohně nebo rozprašují vodní mlhu, letos jsem zaznamenal i snahy přikrývat celé hektary jahod netkanou textilií. Tyto metody jsou však účinné jen v mírnějších mrazech, které trvají pouze část noci, což je u nás typické právě pro už zmíněné květnové mrazy, tedy ony ledové muže.
Tentokrát však
