Klimatické změny zavedou komáry i do chladnějších částí Evropy. Ve světě přibývá horečky dengue
Onemocnění, která roznášejí komáři – jako horečka dengue nebo malárie –, se kvůli klimatickým změnám rozšiřují i do chladnějších oblastí Asie, Ameriky a Austrálie, ale zejména Evropy. A země Jižní Ameriky se od zimy potýkají s epidemiemi horečky dengue.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Nebezpečná a mnohdy fatální onemocnění, která byla minulostí nebo se týkala jen tropických oblastí, se šíří i více na sever, tedy i do chladnějších částí světa. Jejich přenašeči, kterými jsou v tomto případě komáři, by totiž dříve ve studených oblastech nepřežili. To se zřejmě kvůli klimatickým změnám mění.
Případy malárie a horečky dengue jsou na vzestupu zejména v posledních osmi dekádách. Oteplování planety totiž komárům poskytuje teplejší a vlhčí – tedy příznivější – podmínky k životu.
Experti varují, že onemocnění roznášená komáry se budou v příštích desetiletích nově týkat i až doposud nedotčených oblastí severní Evropy, Asie, Severní Ameriky a Austrálie.
Klimatické změny, globalizace i cestování
Profesorka Rachel Lowe, která vede speciální skupinu pro globální zdravotní odolnost při výzkumném centru v Barceloně Centro Nacional de Supercomputación, o této problematice promluví na celosvětovém barcelonském kongresu Evropské společnosti klinické mikrobiologie a infekčních onemocnění. Podle Guardianu se chystá upozornit právě na příkrý nárůst těchto onemocnění, na která by se měl svět patřičně připravit.
Odborný časopis Nature na hrozbu upozornil už na konci loňského roku. Vědecká novinářka Claire Ainsworth upřesnila, že klimatické změny jsou jen jednou složkou souboru faktorů, které za šířením tohoto infikovaného hmyzu stojí. Dalšími klíčovými prvky jsou globalizace a nárůst mezinárodního obchodu a turistiky.
„Přestože dopad těchto nemocí není takový jako v tropických zemích, dopady na evropské veřejné zdraví se už projevují,“ napsala Ainsworth v listopadovém článku. Dodala ale, že lidé onemocní (a někdy na ně i umírají) takzvanými neglected tropical deseases, což je termín zastřešující tropické infekce, které jsou běžné v nízkopříjmových populacích rozvojových zemí Afriky, Asie a Ameriky a které přenášejí právě komáři.
Tyto nemoci – jako virus západonilské horečky, virus zika, horečka dengue, nemoc chikungunya nebo parazitární onemocnění schistosomóza – se dříve vyskytovaly pouze v tropech.
Pro Evropu představují největší nebezpečí právě viry přenášené komáry. Podle Nature se sice tato onemocnění v Evropě vyskytovala už před dvaceti lety, většina případů však byla importovaná. Už teď se ale lidé mohou stejnými nemocemi nakazit i lokálně, přímo na evropském kontinentu. A vědci varují, že se situace bude zhoršovat. Komáři totiž míří na sever.
Jaký komár viry přenáší?
Problematické je konkrétně šíření komára tygrovaného (Aedes albopictus), který pochází z tropických lesů jihovýchodní Asie. Tento komár je však dnes – zejména kvůli námořní dopravě, ale i osobním autům – rozšířen celosvětově. Komár tygrovaný na rozdíl od evropských druhů může přenášet původce horečky dengue nebo alfaviry vyvolávající nemoc chikungunya.
Samotná horečka dengue se dříve primárně vyskytovala právě v tropických a subtropických oblastech. Nízké noční teploty totiž larvy a vajíčka hmyzu hubí. Delší teplá období a méně časté mrazy tak způsobily, že se z dengue stala nejrychleji se šířící nemoc přenášená komáry na světě. A teď se dostala i do Evropy.
Na evropském kontinentu byl tento druh hmyzu spatřen
