ČT zveřejnila analýzy vysílání o Izraeli a Gaze. Podle jedné vytvářela dojem, že Palestinci si za utrpení mohou sami
Česká televize zveřejnila na webu analýzy říjnového vysílání po útoku hnutí Hamás na Izrael. Původní analýza od expertů z Masarykovy univerzity byla vůči televizi kritická. Ta poté zadala ještě druhou mediálním odborníkům z Univerzity Karlovy, která vyzněla pozitivněji. Generální ředitel ČT Jan Souček původně analýzy zveřejnit odmítal, dokonce i diskutovat o nich chtěl jen na uzavřeném jednání Rady ČT.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Česká televize koncem minulého týdne zveřejnila na svém webu dvě analýzy mediálního pokrytí konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v době následující po teroristickém útoku na Izrael z října 2023.
Druhou analýzu si televize vyžádala až poté, co dostala na stůl první, která pro ni vyzněla kriticky.
Posudek na dodržování zásad veřejné služby v hlavní zpravodajské relaci Události a pořadu Události, komentáře objednala televize nejprve od brněnských výzkumníků z Masarykovy univerzity, po jejím odevzdání také od mediálních odborníků z pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Některé závěry první analýzy vyzněly vůči ČT negativně. Zpravodajství veřejnoprávní televize ve sledovaném období podle studie mohlo přispět k polarizaci společnosti i dehumanizaci palestinských civilistů.
„Za dehumanizující považujeme omezený prostor pro autentické výpovědi lidí zasažených konfliktem v Palestině (osobní příběhy civilistů) i omezený hlas Palestinců, který by uváděl do širších souvislostí podmínky a okolnosti konfliktu z dlouhodobého hlediska,“ konstatují autoři v čele s mediálním expertem Janem Motalem.
Reprezentace palestinských civilistů formou krátkých výpovědí z ulice podle nich kontrastovala s vyobrazením osobních příběhů izraelských civilistů. Materiál detailně analyzuje jazykové i obrazové postupy, které podle jeho autorů přispívaly k dehumanizaci Palestinců. Kritizuje například
