Hraniční porucha osobnosti je jako jízda na splašeném koni, říká psycholožka
Lidé s touto diagnózou neumějí zacházet s emocemi, přebírají identitu druhých a až deset procent z nich dokoná sebevraždu. Psycholožka Pavla Linhartová popisuje, s čím se potýkají pacienti s hraniční poruchou osobnosti, jak probíhá léčba i jak jim může pomoci okolí.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- Dá se vyšší emoční citlivost poznat už v dětství?
- Proč se člověk s hraniční poruchou může snadno stát obětí manipulace druhých?
- Proč je důležité reagovat na potřeby člověka s touto diagnózou průběžně?
- Jak probíhá terapie s těmito pacienty?
Jak byste popsala hraniční poruchu člověku, který o ní nikdy neslyšel?
U hraniční poruchy osobnosti mají pacienti primárně problém se zvládáním svých emocí, které jsou mnohem intenzivnější, než je běžné. I drobnosti u nich mohou spustit silné emoce.
Například když partner odjíždí na služební cestu, i běžnému člověku bude chybět, ale lidé s hraniční poruchou (podle odhadů ji má jedno až šest procent populace, pozn. red.) mohou zažívat smutek přirovnatelný k tomu, jako kdyby jim partner zemřel a už by se s ním nikdy neměli znovu setkat.
Kromě intenzity emocí je potíž zejména ve schopnosti je regulovat. Lidé s hraniční poruchou se nenaučili, jak s emocemi přirozeně a pracovat.
Jak hraniční porucha ovlivňuje další aspekty života?
Má vliv na sebeobraz. Způsobuje, že jsou lidé
