„Jak je možné, že africké brambory odněkud od Nilu stojí méně než české brambory vypěstované pomalu za humny?“ ptají se lidé a neznalí poměrů i chutí „jdou“ do těch afrických.
Od Nilu nebo z Pošumaví či Vysočiny?
Podle bramborářského svazu nejsou „ono“ ani brambory z Francie, ale z Egypta, to už je zhůvěřilost. Na pohled vypadají pěkně, jsou velké, ale zkuste je pokrájet. A vařené? Bez chuti, konzistence, prostě prý „amarouny“. Proč jsou tak nedobré? Jiné půdní podmínky a také minimální tradice. Uvařené vám vydrží pár hodin, pak ztmavnou a černají.
Vnímáte Izrael jako spojence České republiky?Anketa
„Před deseti lety jsme se divili, že se sem dovážejí brambory z Německa. Kdeže tyhle doby jsou,“ kroutí hlavou zákaznice jednoho supermarketu. „Teď tu máme hlízy z Afriky. To se ví, že jsou levný, když tam na poli pracují děti ještě předškolního věku. Ale to je mnohým lidem asi jedno.“
Do Čech se dovážejí rovněž červené brambory z Portugalska. K překvapení řady lidí jsou populárnější, než ty naše – mimochodem, česká odrůda ze šlechtitelské stanice ve Velharticích v Pošumaví, Red Anna, je výtečná, ale našinci prý radši „něco extra“, tedy v tomto případě z Portugalska. „I kdyby to lidem propíchlo břicho, tak sáhnou po těch cizích,“ podivuje se další zákaznice.
To, že kilo biobrambor je za padesátku, mnoho lidí nijak nevzrušuje, protože je prostě nekupují. Jsou tedy i tuzemské, ale třeba v Globusu za takovouto astronomickou cenu. Přitom přímo od pěstitele jsou cirka o dvacku levnější.
Zelináři, plačte!
Slunečné počasí přeje zelinářům, kteří už v Polabí a na jižní Moravě sklízejí salát, jarní cibulku a další rané zeleniny. Bohužel, v obchodech konkurují obdobným – a levnějším, „tedy bohatě dotovaným“ komoditám z jihu Evropy. Na plzeňské farmářské trhy uplynulou sobotu ani nedorazili. Je to pro ně velká dálka a cesta zatěžuje cenu. A tak tu prodávali především pěstitelé ze středních Čech. Jarní cibulka cenově srovnatelná s dovozovou, stejně tak lehký salát. „Máte to čerstvé, maximálně z pátku, to v marketech nepotkáte,“ konstatuje jeden ze zemědělců. „Ale všechny vstupy zdražují. Už zas lezou nahoru pohonné hmoty. Nu a lidi? Ti nejsou, děláme vše jako rodina, ale mnohdy meleme z posledního. Takhle to už moc let nevydržíme, státu je jedno, jestli tady má pórek z Belgie nebo Polabí. Řekl bych dokonce, že upřednostňují ty ze zahraničí,“ konstatuje smutně pěstitel a balí své brambory do igelitových sáčků. Kilo od 25 do 30 korun, žádná Afrika či jižní Evropa…
Fotogalerie: - Pochod dobré vůle
Rajčátka s Moravy nebo Maroka – to je všechno od „M“
Kupující se dotazují na rajčata. Ještě je brzo, ale velké jihomoravské firmy nabízejí malá i střední rajčata v balení cirka po 70 až 80 korunách. Za čtvrt kilo, takže cena za kilo, která se už dnes uvádí jen malými písmeny někde na označení v marketu, je tedy kolem 300 korun. Ale jsou čerstvá a dají se rovnou konzumovat, na rozdíl od zmiňovaných „amarounů“ s tvrdou slupkou, aby se po cestě nepomačkaly. „Samá Afrika,“ lamentuje muž v hypermarketu. „Teďko zase Maroko,“ ukazuje na rajčátka a papriky. „Dřív byly pěkné kapie z Maďarska, ale to asi kvůli Orbánovi blokujeme, a tak se vozí ze Španělska, kde normální lidi nemají vodu, ale agrobaroni vesele zavlažují dál.“
Fotogalerie: - Přísaha Motoristů
Obavy z Polska jsou oprávněné
Až se v Polsku, severněji od nás, urodí zelenina, zaplaví se jí české trhy za dumpingové ceny a tuzemští pěstitelé zas ostrouhají. Nebýt trhů, bylo by to prý hned na ukončení činnosti. Velké konzervárny mají své dodavatele, stejně tak jako mrazírny a další zpracovny. Rozvážet to po školách, kde jsou velcí dodavatelé rovněž „zaškrábnuti“, by se kvůli nákladům rovnalo ekonomické sebevraždě.
„Všem v Evropě jen sypou dotace a my jsme ti poslední úkropečci vzadu,“ říká další ze zelinářů, který nabízí kromě brambor také různé druhy řepy – nejen tu červenou. A také třeba žlutou mrkev. Návštěvníci stánek berou doslova útokem, fronta je tu na půl hodiny. A což kdyby přijeli z Moravy, konce bys nezahlédl.
Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?Anketa
Mráz je nejen klimatický
„Jen aby to všechno teď nepomrzlo, hlásí pád teplot,“ obává se další prodejce. „To by byl konec. A kdo ví, jestli by nám ze zahraničí pomohli. Jedině tak vyššími cenami do hrobu, co?“ konstatuje smutně. „Ti by byli rádi, že přišli o konkurenta, ale my jsme proti nim jako David a Goliáš.“
„Samostatní nejsme v ničem,“ přidává se muž středního věku, co nakupuje se svou rodinou. „Ani v té cibuli, mrkvi a už ne vůbec v bramborách. Nejvíc na tom vydělali Španělé a skleníkáři v Beneluxu. Tam už to ale není ani o půdě, to se všechno pěstuje hydroponicky. To nemá se zemědělstvím nic společného. Počkejte, až na jihu kontinentu budou veliká sucha, tak se k nám nedoveze ani kedlubna. A těch pár našich to nespasí,“ prorokuje.
Je tedy otázka, zda mix produktů v podobě egyptských brambor, marockých či senegalských rajčat a paprik včetně feferonek ze Španělska bude nadále pokračovat i v tomto roce. Proto také stoupá oblíbenost zahrádek. Už zase, konstatují škarohlídi a radují se ostatní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
zlatík
