Ovčáček se k dotazu, zda kauzu zachytil, vyjádřil: „Zachytil jsem ji na sociálních sítích, například u pana poslance Foldyny, který byl také přítomen v Lidicích, a musím říct, že to je téma zaprvé závažné a je to šokující, protože k takovým věcem, zvláště u památníku v Lidicích, by nemělo docházet. Aby se kádrovali lidé, kteří chtějí uctít památku obětí německé nacismu, to už jsme tedy hodně daleko a jestli někomu vadí ruské nápisy, tak to už je hodně špatně.“ Doplnil, že Rudá armáda osvobodila většinu našeho území a věc by se měla řešit.
Soukup se s Ovčáčkem shodli, že se jednalo o rasismus. „Tady neustále někdo, zvláště z těch skupin takzvaných lepších lidí, obviňuje lidi s jiným názorem, že jsou xenofobové, že jsou rasisté, přitom jejich míra třeba rusofobie už hraničí s mánií a je absolutně nepřijatelná,“ řekl Ovčáček. „Ti, co se nejvíce zaklínají pravdou a láskou, se ve skutečnosti chovají nejhůře,“ dodává.
FOTO: Repro TV Barrandov, Jiří Ovčáček hostem u Jaromíra Soukupa
Sám Foldyna na svém facebooku shrnul důležitost připomínky lidického výročí a nezakrýval své překvapení. „Proto mi dnes postoj jednoho z organizátorů, který řekl, květiny můžete položit, ale nepřejeme si, abyste vy, co pokládáte květiny, měli na sobě nápis v azbuce, přijde jako postoj bezpáteřní loutky. Ne, nevěřím, že by náš národ tak hluboko klesnul. Je to postoj vystrašené figurky, která bezpáteřně a iniciativně se hrbí s dobou,“ pokračoval nemilosrdně u svého příspěvku týkajícího se incidentu. Foldyna zavzpomínal také na Karla Kryla, který o poklonkování momentálně vládnoucí moci, tehdy moci komunistické, zpíval ve svých písničkách.
Následně diskuse přeskočila k druhému tématu, které se týkalo návrhu ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana od skupiny senátorů. Ovčáček obvinění přirovnal k tzv. Bílé knize obhajující sovětskou okupaci v osmašedesátém roce.
Soukup si návrh ústavní žaloby přečetl a vyjádřil se, že pět ze sedmi bodů v ní je spojeno s minulým funkčním obdobím Miloše Zemana a tudíž „postrádají platnost“. A jal se promluvit i ohledně nejmenování Miroslava Pocheho s tím, že v textu žaloby je jaksi opomenuto, že prezident Zeman dostal od premiéra Andreje Babiše (ANO) na výběr, koho může do úřadu jmenovat.
Mgr. Václav Láska
Ing. Miloš Zeman
Návrhem ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana by se mělo podle předkladatele návrhu senátora Václava Lásky (Senátor 21) plénum horní komory Parlamentu zabývat tak, aby ji Poslanecká sněmovna dostala po prázdninách. Pod návrh k dnešku Láska získal 30 podpisů zákonodárců, což stačí k tomu, aby se předlohou zabýval Senát. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří tři pětiny přítomných senátorů a souhlasí s ní také tři pětiny všech poslanců. Soukup řekl, že k souhlasu poslanců nedojde a tudíž se zde jedná jen o zviditelnění senátora Lásky.
„Celé je to vylhané, je to určeno k zviditelnění a je to ostuda,“ konstatoval Ovčáček. Vše by se dle něho dalo shrnout jednoduchou větou: „Nemáme rádi Miloše Zemana a nechceme, aby byl prezident.“
„Tohle možná uspěje v Senátu, kde bude nějaké aklamační hlasování jako na ústředním výboru, v Poslanecké sněmovně to nemá žádnou šanci na úspěch,“ dodává Ovčáček. „Pseudožaloba“ nám prý může způsobit nemalou ostudu v zahraničí.
Žaloba například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců ve Sněmovně, či zmiňuje zpochybňování nezávislosti justice.
FOTO: Repro TV Barrandov, Soukupa evidentně pobavilo, že se iniciátor oné žaloby na prezidenta Miloše Zemana jmenuje Láska
Třetím tématem, kterého se Soukup dotkl, bylo obsazení Rady České tiskové kanceláře (ČTK), jež vyvolalo ve vládní koalici velké napětí. V případě zvolení kandidáta hnutí SPD Michala Semína totiž ČSSD hrozí, že z koalice odejde.
Soukup připomněl, že předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že zvolení Semína by bylo obrovským problémem. „Pan Semín je pro nás nepřijatelný. To by znamenalo, že ta důvěra prostě nefunguje. Pokud bychom si nebyli schopni věřit v takto základních věcech, pak nemá smysl v tom pokračovat,“ oznámil k Semínovi Hamáček.
Ovčáček zdůraznil, že by každá rada, jako orgán, měla být co nejvíce názorově pestrá, ale někteří chtějí, aby se skládala pouze z levicově liberálních lidí. Označil to za „kádrování“, varoval před tím, že se politici „ukloní před veřejnosprávní televizí“ a bojí se říci vlastní názor.
Prý jde o snahu veřejnoprávních médií moderovat, kdo v radách bude, a projevuje se strach politiků. Představa, že by padla vláda kvůli Semínovi, je prý absurdní.
FOTO: Repro TV Barrandov, Ovčáček se pozastavuje nad otázkou k názoru politiků vůči jmenování Semína do Rady ČTK
Ve studiu došlo i k pobavení, když se Soukup pozastavil nad tím, že o toleranci k jiným názorům zrovna horují oba dva s Ovčáčkem, a přitom je pak média označují za netolerantní.
Mluvilo se i o ministryni financí Aleně Schillerové a jejím stylu hospodaření. Ovčáček se jí zastal s tím, že ministryně financí „musí být nekompromisní“ a snaží se „ty miliardy dostat zpátky“. Soukup by uvítal i zrušení daňových výjimek.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
V závěru připomněl Soukup, že pozvali i organizátora protivládních demonstrací Mikuláše Mináře, ale ten „radši chodí“ do veřejnoprávní televize, jež dle něj „konečně našla někoho, kdo káže demokracii podle jejího úhlu pohledu“. A pozastavil se i nad reportérkou ČT Norou Fridrichovou a pořadem 168 hodin, přičemž poznamenal, že se jednalo o zážitek, na který pravděpodobně nikdy nezapomene. V pořadu se totiž premiér Andrej Babiš zmínil, že si myslí, že jsou demonstranti proti vládě placeni a Česká televize udělala „agitku“ o uražené demonstrantce. „To bylo něco neuvěřitelného,“ nemohl najít Soukup slov.
Celý pořad můžete zhlédnout ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
