Dnes je 19.10.2018, svátek má Michaela
17°C Dnes 14°C Sobota 10°C Neděle
EUR: 25,815 USD: 22,050 Další měny

Kapitán mrtev, Houston mrtev i Buddha bude mrtev - tragické hrdinství amerického křižníku Houston

Je 28. února 1942. Po dobytí Malajsie, Singapuru a Sumatry a rozprášení spojeného britsko- australsko- americko- holandského loďstva vyráží obrovská japonská invazní flotila proti Jávě. Vstříc jí vyplouvají jen lehký australský křižník Perth a těžký americký křižník Houston, oba navíc těžce poškozené z předchozí bitvy v Jávském moři. I když výsledek jejich poslední bitvy proti obrovské přesile byl předem jasný, boj křižníku Houstonu bez přehánění do posledního náboje a poslední minuty patří k nejslavnějším kapitolám války v Tichomoří

 

                                                                   

Obě lodě - Houston s nefunkční třetinou své dělové výzbroje a bez doprovodných torpédoborců, které byly odeslány pryč z obklíčené Jávy - narazily v noci na 28. února 1942 v Bantenském zálivu na obrovskou japonskou invazní flotilu. Velitelé obou lodí nezaváhali ani minutu a na zakotvená plavidla zahájili palbu. Okamžitě byly ale napadeny torpédy vyslanými z doprovodných válečných lodí. Spojenecké lodě se jim vyhnuly a odpověděly dělostřeleckou palbou, která sice byla neúčinná, ale ani japonská torpéda je nezasáhla. Pokračovala však dál do nitra zálivu a k radosti Australanů a Američanů zasáhla několik vlastních lodí, které potopila. Jejich explozí šla ke dnu také vlajková loď  Šinšú Maru velitele invazní 16. armády generála Imamury. Ten neměl záchrannou vestu, ale v poslední chvíli, když už kolem něj padaly do moře z nakloněné paluby tanky, děla a nákladní auta, se chytil kusu dřeva. Trvalo 20 minut, než byl vyloven a převezen na břeh. Zde generála, sedícího zmáčeného na hromadě bambusových tyčí, zastihl jeho pobočník. Protože se jednalo o první fyzický kontakt Imamury s pevninou Jávy, jako dobře vychovaný samurajský důstojník se pobočník před ním hluboce uklonil a s vážnou tváří mu blahopřál k úspěšnému vylodění.

Zatímco se ale na břehu Jávy odehrávala tato zábavná scénka, bojovaly obě spojenecké lodě o kus dál na moři o holý život. Do bitvy se zapojily další dvě japonské válečné lodě, těžké křižníky Mogami a Mikuma, spolu s lehkými křižníky Natori a Jura a devíti torpédoborci. Hned první granát zasáhl australský Perth pod čarou ponoru a pak už na loď pravidelně dopadalo krupobití granátů. Perth sice odpovídal, ale brzy mu došly granáty do hlavních věží ráže 152 mm. Když pak loď zasáhlo torpédo, vydal kapitán Waller rozkaz opustit loď. Křižník Perth se potopil pět minut po půlnoci 1. března 1942.

Ihned pak se pozornost všech japonských lodí soustředila na Houston. Křižník, na jehož palubě vykonal prezident Roosevelt čtyři důležité plavby a který byl svého času vlajkovou lodí velitele Asijského loďstva, bojoval svůj poslední, heroický boj. Jeho velitel, celou posádkou oblíbený námořní kapitán Rooks, vida, že nemá šanci proto takové přesile prorazit, obrátil svou loď přídí zpět k invaznímu konvoji, rozhodnut prodat svou loď co nejdráže. Proti zdrcující přesile se USS Houston bránil úporně: pálil ze všech zbraní, které mu zbyly, dokonce i protiletadloví dělostřelci sklonili hlavně svých těžkých kulometů a zahájili přímou palbu; tak těsný byl kolem Houstonu kruh japonského obklíčení.

Po zásahu jedné salvy ale byla zasažena kotelna a rychlost Houstonu prudce klesla. Japonci se na křižník vrhli jako supi na mršinu. Dalšími granáty bylo porušeno vedení řízení palby a od té doby bojovaly obě poslední dělostřelecké věže samostatně. O pár minut později ale další japonské granáty zasáhly věž č. 2 a způsobily požár v muničním skladě pod ní. Proto byl ihned zaplaven. Oheň se však šířil dál a tak bylo nutné vzápětí zaplavit i sklady munice pro poslední střílející těžká děla ráže 203 mm ve věži 1. V akci zůstal jen pár posledních lehčích kanonů ráže 127 mm, k nimž američtí námořníci po poruše výtahů rvali těžké granáty po schodištích v rukách. Intervaly mezi salvami se ale prodlužovaly, až nakonec dělostřelci vytáhli v zoufalství poslední bedny s osvětlovacími granáty, jimiž se v zoufalství snažili Japonce zasáhnout. Když ale do pravoboku narazilo další torpédo a křižník se prudce naklonil, pochopil kapitán Rooks, že přichází konec a v 00.33 hodin vydal rozkaz k opuštění lodi. Námořníci, často zkrvavení, polonazí, s popáleninami, tak jak opouštěli v podpalubí svá bojová stanoviště, skákali do moře pod neustálou japonskou palbou, která je navzdory tomu, že křižník šel ke dnu, dál masakrovala. Přesto mezi nimi dobře vycvičenými Američany nikde nepropukla panika.

Pak další granátová salva zasáhla velitelský můstek, kde nadále stál kapitán Rooks odmítající opustit svou loď, a velký kus kovu ze zasaženého opuštěného rychlopalného kanonu ho na místě zabil. Když praporčík Smith běžel jako jeden z posledních členů posádky kolem zbytků velitelského můstku k boku Houstonu, aby skočil do černého moře jen tři metry pod sebou, zahlédl kapitánova čínského kuchaře, kterému celá posádka říkal Buddha, jak sedí se zkříženýma nohama nad Rooksovou mrtvolou. Křikl na něj, aby rychle zmizel, že loď půjde brzy ke dnu, ale starý Číňan pokrytý kapitánovou krví jen zavrtěl hlavou. „Kapitán mrtev, Houston mrtev i Buddha bude mrtev“.

Tragédie USS Houstonu vrcholila. K bezbranné lodi se na pár metrů přiblížily japonské torpédoborce a bestiálně, s asijskou nelidskostí klidně a uvážlivě ostřelovaly neozbrojené a topící se trosečníky na hladině zblízka kulomety. Jednalo se přitom nejen o válečný zločin, ale také popření prvního zákona všech námořníků na světě, který jim velí zachraňovat bezbranné trosečníky. (Stejně tak se ve 2. světové válce opakovaně zachovali vůči spojeneckým námořníkům - mnohdy i z civilních lodí - také Němci).

Křižník USS Houston se potopil v 00.40 hodin dne 1. března 1942. Když jeho záď mizela v děsivém víru stahujícím všechny námořníky poblíž pod hladinu, náhlý vítr rozevlál dosud zplihle visící americkou vlajku na stožáru - znamení, že loď se stále ještě nevzdala a bojuje. Vypadalo to, jako by Houston naposledy zamával svým mužům předtím, než s třeskem a syčením páry zmizel v hlubinách Jávského moře.

Když USS Houston vyplul z Batávie vstříc své poslední bitvě, bylo na jeho palubě 1064 mužů, ale jen 368 z nich vzali po boji Japonci do zajetí (desítky námořníků prostě jen nechali umřít bez pomoci na hladině). Po třech a půl letech utrpení v japonských koncentračních táborech se jich osvobození dočkalo pouhých 292.

 Zdroj: Miloš Hubáček- Pacifik v plamenech, Naval History and Heritage Command Photo

Petr Blahuš

Zadejte si poptávku zdarma, ušetřete až 40% z koncové ceny. Poptejte zdarma jakékoliv služby nebo zboží a získejte nejlepší nabídku! Poptávat můžete cokoliv, např. překlady angličtina, němčina, ruština, cestovní kanceláře, letenky, prodej a pronájem bytů v Praze, Brně, Ostravě, zateplení, stavební firmy, stavební materiál, klimatizace, solární systémy, stavební dozor, tepelná čerpadla, zednické práce, ubytování, jazykové školy, hypotéky, úvěry, reklamní agentury, tiskárny, autobazary, nová i ojetá vozidla a motocykly, náhradní díly, autodoprava, servisy, disky a pneumatiky, LPG, CNG, pojištění, leasing nebo například notářské a advokátní služby a mnoho a mnoho dalších oborů…

Poptávky zdarma se vyplatí, ale pamatujte, že nejlevnější není vždy nejlepší. Vybírejte podle referencí dodavatelů a za své peníze chtějte vždy to nejlepší, co můžete dostat.

Kategorie: Historie Zahraničí