Dnes je 27.4.2018, svátek má Jaroslav
15°C Dnes 22°C Sobota 23°C Neděle
EUR: 25,815 USD: 22,050 Další měny

Dezinformační taktiky: Metody využívané k udržení vaší nevědomosti

Bývaly časy, ne zas až tak dávné (relativně), kdy vlády a elitářské skupiny, které je kontrolovaly, neměly zapotřebí se nechat zverbovat do dezinformačních válek. Propaganda bývala relativně přímočará. Lži bývaly mnohem jednodušší. Kontrola informačních toků se snadno nařídila

 

                                                           

Během počátku středověku ve skutečnosti moc obyčejných lidí nemělo ani dovoleno, aby vlastnili Bibli, ani nebylo dovoleno Bibli překládat z latiny do dalších jazyků, samozřejmě spolu i s dalšími svazky, ze kterých by mohly vzejít „nebezpečné myšlenky“.

Bylo tomu tak ve velké části zažitého feudálního systému a jeho hierarchie králů a kněží. Pravidla se vynucovala hrozbou konfiskace majetku a popravy každého, kdo se uchýlil od tuhé socio-politické struktury. Ti, kdo měli teologické, metafyzické či vědecké informace mimo konvenční a zapsaný kolektivní světový názor, byli mučeni a masakrováni. Elity si držely informace pro sebe a odstranily jejich zbytky ze známosti pro hlavní proud, kolikrát i po staletí, než byly znovu objeveny.

S příchodem anti-feudalismu, a co bylo nejdůležitější, s úspěchem Americké revoluce elity už nemohly panovat nad informacemi ostřím meče či hlavní pušky. Establishmenty demokracií a (demokratických republik) s jejich filosofií otevřené vlády a vládnutí lidmi dohnaly aristokratické menšiny, aby kuly pikle jemnými způsoby překážení pravdě, aby si tak udržely držbu světa, aniž by se vystavily odvetě mas. A tak se zrodilo složité umění dezinformací. Techniky „magie“ lži byl propracovány a uvedeny k dokonalosti. Mechanika lidské mysli a lidské duše se stala pro elity nekonečnou posedlostí.

Cíl byl zlovolný, leč sociálně radikální; místo aby se vynakládala nemožná energie na potřebu diktovat samotnou formu a existenci pravdy, tak dovolili, aby prosákla, ale zastřená mlhou vyfabrikovaných dat. Pravdu zamotali do „Gordického uzlu“ zavádění a fabrikací tak rafinovaného, že pocítili jistotu, že většina lidí to vzdá a nechá toho dávno před tím, než se jim povede prodrat se tím klamem. Cílem nebylo pravdu zničit, nýbrž ji ukrýt před letmým pohledem.

V moderní době s jejími pečlivě vykonstruovanými metodami bylo tohoto cíle z větší části dosaženo. Tyto metody ovšem mají ze své podstaty určité slabiny. Lži jsou křehké. Vyžadují neustálou pozornost, aby se udržovaly při životě. Odhalení jednoduché pravdy může strhnout celý oceán lží tak, že se okamžitě vypaří. V tomto článku přezkoumáme metody použité k přihnojování a podpoře růstu dezinformací stejně jako to, jak odhalit kořeny dezinformací a účinně je utnout, čímž jednou pro vždy vyhladoví celý ten systém bludů.

Metody mediální dezinformace

Média mainstreamu, když už se jejich prací stalo vyšetřování vládní korupce a udržení elitářů v linii, se teď nestala ničím jiným než PR firmami pro zkorumpované veřejné činitele a jejich Globalistické handlíře. Dny legitimní „investigativní žurnalistiky“ jsou dávno pryč a žurnalistika samotná už rozbředla do žluklé louže tzv. „TV komentářů“, které se svými nepodloženými náhledy nakládají jako s doloženými fakty.

Elitářská kooptace zpravodajství od té doby, kdy byl vynalezen tiskařský stroj, sice neustále přechází z jedné formy do druhé, ale první metoda mediální dezinformace opravdu začala dávat ovoce až pod dohledem novinového magnáta Williama Randlopha Hearsta, který věřil, že pravda je „subjektivní“ a otevřená jeho osobní interpretaci. Hearstovo dědictví lží a senzačnosti žije v Hearstem vydávaném magazínu ‚Mechanika popularity‘, který obviňuje Hnutí za pravdu o 11.9 z nehorázných „konspiračních teorií“, přičemž současně neustále vydává články o pozorování UFO a tajných vládních programech létajících talířů.

Jak ještě ukážeme, takovýto divný kontrast smíšených signálů a pokryteckého obviňování je pro šiřitele dezinformací charakteristický.

Některé z hlavních taktik používaných mainstreamovými médii k zavádění mas jsou následující.

Lži hodně, vycouvej z toho potichu

Mediální zdroje mainstreamu (zvláště noviny) notoricky na titulní straně uvádí flagrantně nepoctivé a nepodložené novinářské kachny, které pak, když je nachytají, potichoučku stáhnou na zadní straně. V takovém případě to má ten smysl, že této lži prorazí cestu do kolektivního povědomí. Když je pak ta lež nakonec odhalena, je už příliš pozdě, a velká část populace si toho ani nevšimne nebo se nestará o to, že pravda vyšla najevo. Dobrým příkladem pro to bude komplot vlády s mainstreamovými médii u zbraní hromadného ničení, o nichž Bushova administrativa po 11.9 přesvědčila americkou veřejnost tvrdíc, že je Irák má, ač neexistoval žádný konkrétní doklad, který by to dokazoval. Konečné přiznání George W. Bushe, že v Iráku nikdy žádné zbraně hromadného ničení nebyly (kromě chemických zbraní, které ve skutečnosti Saddámovi prodaly USA za administrativy Reagana a Bushe), tak o tom ve zpravodajských zdrojích mainstreamu byly jen letmé reportáže, pokud to bylo vůbec zmíněno. Ten podstatný důvod za touto válkou, která teď už zabila více než milion lidí, se tedy ukázal být naprosto podvodný, ovšem pořád i dnes potkávám lidi, kteří věří, že Irák měl atomovky…

Nepotvrzený nebo kontrolovaný zdroj jako fakt

Kabelové zpravodajství z místa konání často cituje informace od „nejmenovaných“ zdrojů, vládních zdrojů, které mají zjevné zaujetí či dokonce agendu, či od „expertních“ zdrojů, aniž by se poskytl alternativní „expertní“ názor. Posledním příkladem toho budou audio-nahrávky s Usámou bin Ládinem, které údajně odhalují, že vánoční „útočník s bombou pod šaty“ byl opravdu z al-Kaiídy.

abcnews.go.com

Mediální hrozby z audionahrávek jako nepopiratelných faktů jsou u četných zpráv, pak ale současně otisknou vedlejší článek, který ukazuje, že Bílý dům nemůže potvrdit, že by ta nahrávka mohla být skutečná:

reuters.com

Když Bílý dům nemůže potvrdit autentičnost této nahrávky, tak jak mohou mediální reportáže tvrdit, že to bylo potvrzeno?

Vykalkulovaná chyba

Jinak je to známo též jako „vyzobávání hrozinek“ z dat. Jediná informace či nějaké na skutečnosti se zakládající vodítko k pravdě může vykolejit celé dezinformační zpravodajské téma, takže místo aby je zkoušeli znevažovat, jednoduše předstírají, že vůbec neexistují. Když se takový fakt přehlíží, tak ta lež může vypadat i naprosto racionálně. Této taktiky se rovněž rozsáhle využívá, když dezinformačními agenty jsou zlovolní žurnalisté zapojení do otevřené diskuse.

Odvádění od významného a fabrikace významu

Občas pravda do povědomí veřejnosti prosákne i přese všecko, co média dělají, aby ji pohřbila. Když k tomu dojde, unikne se tomu jedině tak, že se pokusíme změnit ohnisko zájmu veřejnosti, a odvést ji tudíž od pravdy, jejímuž uchopení mají tak blízko. Média toho dosahují „reportážním přetěžováním“ nějakého tématu, které nemá nic společného s daleko důležitějším problémem, co je zrovna po ruce. Je ironií, že když se média pustí do podružné záležitosti a zavalují nás reportážemi o ní, až je nám z toho blbě, způsobí to, že mnoho Američanů si myslí, že když média o tom nejsou schopna přestat kecat, musí to být důležité! Příkladem může být nedávný tlak na audit Federálních rezerv, který získává významnou veřejnou podporu stejně jako politickou podporu. Místo aby referovala o tomto neuvěřitelném a bezprecedentním pohybu směrem k transparentnosti Fedu, média mainstreamu (MSM) strávila další dva měsíce nebo i více nikdy nekončícími reportážemi o smrti Michaela Jackson, popového idolu, který nevydal od doby „Thrilleru“ už pořádnou nahrávku, a prakticky z tohohle chlapa, kterého stejná MSM média před jen pár měsíci hanobila za jeho „chlípné ručky šmátralky“, když se dostal k dětem, prohlásila za boha.

Nekalá taktika vedení debaty

Občas, se stane, že i do televize prorazí lidé, kteří mají upřímnou starost o to, jak se vede průměrnému Američanovi, a objeví se legitimní po skutečných faktech jdoucí informace. Ovšem jen zřídka se jim dovolí přednést své názory nebo informace zevnitř dění, aniž by se museli probít bariérou pečlivě vyumělkovaných klamů a propagandy. Protože média ví, že ztrácí věrohodnost, když nedovolí objevit se hostům s opozičními názory, tak pokaždé, když se to děje, naaranžují choreografii speciálních televizních debat v nesmírně omezujícím prostředí, které tyto hosty tlačí do defenzivy, a vytváří jim překážky, aby jasně přednesli své myšlenky a fakta.

Televizí protěžovaní znalci problematiky jsou pak často cvičeni v tom, co se běžné nazývá „Alinského taktiky“. Saul Alinsky byl morální relativista a šampión ve lži jakožto nástroji dosahování „vyššího dobra“; v podstatě to byl takový moderní Machiavelli. Jeho „Pravidla pro radikály“ byla údajně vymyšlena pro lidové aktivisty, kteří oponovali establishmentu, zdůrazňoval ale využití jakýchkoliv nezbytných prostředků, aby porazil politické oponenty. Je ale opravdu možné založit porážku establishmentu na základě lží, za využití ještě propracovanějších lží a obětováním etiky?

Dnes jsou Alinského pravidla častěji používání establishmentem než jeho opozicí. Tyto taktiky přijali vlády a dezinformační specialisté po celém světě, nejviditelnější jsou však v televizních debatách. Ačkoliv Alinsky kázal o potřebě konfrontace ve společnosti, jeho debatní taktika byla ve skutečnosti konstruována k tomu, aby se vyhnula skutečné a poctivé konfrontaci vzájemně si oponujících myšlenek, pomocí slizkých únikových triků a uhýbání. Alinského taktiky a jejich moderní využití lze shrnout následovně:

1) Moc nespočívá jen v tom, co máš, ale i v tom, o čem si nepřítel myslí, že máš.

Tuto taktiku vídáme v mnoha formách. Např. v předvádění svého vlastního hnutí jako mainstreamu a vašich oponentů jako okrajovky. Přesvědčit svého oponenta, že jeho boj je marný. Tvoje opozice může jednat ale jinak, nebo i váhat s nějakou akcí vůbec, na základě jejich vnímání tvé moci.

2) Nikdy se nepouštěj do toho, s čím nemají zkušenost tvoji lidé, a kdykoliv je to možné, táhni to k tomu, s čím nemá zkušenost nepřítel.

Nenech se vtáhnout do debaty o tématu, které neznáš tak dobře nebo lépe než tvoje opozice. Je-li to možné, zatáhni do takové situace místo toho je. Hledej způsoby jak zvýšit u své opozice pocit, že tu nejsou doma, cítí úzkost a nejistotu. Tohle běžně používají proti ne dost důvtipným diskutérům při interview v show na kabelových televizích, čímž se jejich pozice předvádí velice pokřiveně. Cíl je maten zjevně nerelevantními argumenty, kterými jsou nuceni se zabývat. V televizi a v rádiu to rovněž slouží k vyplýtvání vysílacího času na to, aby se cíli zabránilo přednést svou vlastní pozici.

3) Přiměj nepřítele, aby jednal mimo vlastní pravidla

Cílem je zaútočit na oponentovu věrohodnost a reputaci jeho obviněním z pokrytectví. Když se při téhle taktice povede nachytat tvojeho oponenta i na těch nejmenších hříšcích, vytváří to průlom pro další útoky.

4) Zesměšnění je tou nejmocnější zbraní člověka.

„Ron Paul je potrhlík.“ „Denis Kucinich je mrňavý a ošklivý.“ „Pravdoušci o 11.9 jsou alobalové palice.“ (V anglosaském prostředí je symbol hlavy obalené ochranným alobalem – proti řízení mysli na dálku od zlovolných manipulátorů, jak to fungovalo ve starých sci-fi hororech – symbolem až chorobné posedlosti obranou před vládní manipulací.) Proti zesměšnění téměř není možný protiúder. Je to iracionální. Opozici to rozzuří a ta pak reaguje k tvému prospěchu. Rovněž to funguje jako nátlakový prostředek k donucení nepřítele k ústupku.

5) Dobrá taktika je taková, při které se lidé baví.

Popularizace v USA se nedávno chytivšího označení „Teabaggers“ (čajoví pytlíci pro stranu Tea Party) je toho klasickým příkladem, chytne se to samo, protože lidem připadá, že myslet si to je chytré, a líbí se jim to říkat. Když svá diskusní témata udržuješ jednoduchá a legrační, udržuje to tvou stranu v motivaci a pomáhá to k tomu, aby se tvá taktika šířila už sama, aniž by bylo třeba instrukcí a povzbuzování.

6) Taktika, která táhne moc dlouho, se stane utahaná.

Rozuměj pravidlu 6. Nestaň se starou novinkou. Když budeš svou taktiku udržovat čerstvou, je snadnější udržet své lidi v aktivitě. Ne všichni dezinformační agenti jsou placení. „Užiteční idioti“ musí být motivováni jinými prostředky. Dezinformace mainstreamu často přeřazují z jedné metody na další a pak zase zpátky.

7) Udržuj tlak různými taktikami a akcemi a využívej během této doby všech událostí k vlastnímu účelu.

Neustále zkoušej nové věci, abys opozici vyváděl z rovnováhy. Jak opozice zvládne jeden přístup, udeř na ně z boku něčím novým. Nedej nikdy cíli šanci na odpočinek, přeskupení, zotavení či změnu strategie. Využij příležitosti ze současných událostí a překruť jejich důsledky, aby podporovaly tvoji pozici. Nikdy nepromarni dobrou krizi.

8) Hrozba je obvykle děsivější než to nebezpečí samo.

Tohle jde ruku v ruce s Pravidlem 1. S vnímáním reality. Umožni své opozici, aby vyplýtvala veškerou svou energii v očekávání nezvladatelných scénářů. Ty chmurné možnosti mohou snadno otrávit mysl a povedou k demoralizaci.

9) Hlavní premisou k vytváření taktik je rozvoj operací, které budou na opozici vyvíjet neustálý tlak.

Cílem tohoto tlaku je přimět opozici, aby reagovala a dělala chyby, které jsou nezbytné pro konečný úspěch kampaně.

10) Když zatlačíš na zlo dostatečně tvrdě a hluboko, prorazíš ho na druhou stranu.

Jako nástroje aktivismu u lidu se Alinského taktik historicky využívalo (např. v odborovém hnutí), aby se opozice přinutila reagovat násilně proti aktivistům, což vede k sympatiím veřejnosti k věci těchto aktivistů. Dnes falešná (nebo unesená) lidová hnutí těchto technik také využívají jak při debatách, tak při plánovaných pouličních akcích. Záměrem je vyprovokovat (či zinscenovat) bezohledné útoky proti sobě samým tak, abyste byli vnímáni jako šikanovaní či oběti. Dnes se těchto technik běžně používá k vytvoření iluze, že určité hnutí je „konra-kulturou“ či „proti-establishmentu“.

11) Cena za úspěšný útok je konstruktivní alternativou.

Nikdy nepříteli nedovol, aby nabíral body na tom, že ses nechal nachytat na řešení toho problému. Dnes se toho často ofenzivně využívá proti legitimitě aktivistů, jako jsou třeba oponenti Federálních rezerv. Stěžuj si, že tvůj oponent pouze „na problémy poukazuje“. Žádej, aby nabízel řešení.

12) Vyber si cíl, na ten se vrhni, personalizuj ho a polarizuj.

Odřízni síť příznivců a izoluj cíl od sympatií. Příznivci cíle se sami odhalí. Jdi po jednotlivých lidech, ne po organizacích a institucích. Lidem ublížíš dříve než institucím.

Až příště budete sledovat debatu na MSM, koukejte se na ty odborníky pečlivě, nejspíš uvidíte mnohé, pokud ne všechny tyto výše uvedené strategie používané na bezelstné lidi, co se pokouší říkat pravdu.

Metody internetové dezinformace

Protože se ta ošatka s triky MSM za tak dlouhou dobu už opotřebila, mnoho zklamaných a vzteklých spotřebitelů informací se teď obrací k alternativním zpravodajským zdrojům, z nichž většina existuje v kolektivním shromaždišti, kterému říkáme internet. Nejdříve to vypadalo, že vláda a elitáři web jako nějakou divnou novotu ignorovali, nebo to brali jen jako další mechanismus, kterého mohou využít k šíření dezinformací. Jak teď už všichni dobře víme, přišli na tomhle hřišti o míč, a internet se stal nejmocnějším nástrojem pravdy, jaký kdy historie viděla.

Tak se teď o nich říká, že vynakládají neuvěřitelné zdroje, aby tuhle svoji chybu dohnali, za využití všech triků ve svém arzenálu, aby uživatele webu zase dokopali k poddajnosti. Ač anonymita internetu umožňuje určitou imunitu proti mnohým manipulačním taktikám Saula Alinskyho, tak ale také vládám umožňuje útočit na ty, kdo zkouší pravdu šířit v skrytu. Ve světě webových zpráv těmto lidem říkáme „dezinfo trollové“. Trolly teď už otevřeně v zemích jako USA a Izrael najímají vlády a obzvláště, aby sužovali alternativní internetové zpravodajské stránky a narušovali jejich schopnost sdílet informace.

rawstory.com

thenational.ae

atlanticfreepress.com

Internetoví trollové, rovněž známí jako „placení tapetovači“ či „placení bloggeři“, jsou čím dál víc najímáni i soukromými korporacemi, často za účelem marketingu. Je to ve skutečnosti rychle rostoucí průmysl.

Trollové využívají širokou škálu strategií, z nichž některé se využívají výlučně na internetu, tady je jen pár z nich:

1) Vlož pobuřující komentáře konstruované tak, aby odvedly od tématu a frustrovaly: Alinského taktika využívaná k vyvolání emociálních reakcí u lidí, ačkoliv méně efektivní kvůli neosobní povaze webu.

2) Zaujmi pózu přívržence této pravdy, pak ale vlož komentáře, které toto hnutí diskredituje: Tohle jsme viděli i na našich vlastních fórech – trollové v póze přívrženců Hnutí za svobodu pak vloží dlouhé, nesouvislé slovní výpady tak, aby vypadali buď rasisticky, nebo praštěně. Tady je živý příklad takovéto taktiky používané na Yahoo! Odpovědi.

Klíčovým prvkem této taktiky je odkázat se na běžné argumenty Hnutí za svobodu, při tom ale současně kecat blbosti tak, aby tyto jinak platné argumenty vypadaly v takovéto asociaci směšně.

Tito „Trollové typu Trojský kůň“ jsou v extrémních případech známi vkládáním příspěvků, co podněcují k násilí – což je technika zjevně se záměrem upevnit falešná tvrzení notorických pachatelů reportáží MIAC a dalších publikací ADL / SPLC, které podbízí, že konstitucionalistů byste se měli bát jako potenciálních domácích teroristů.

3) Dominuj diskusím: Trollové se často vetřou na produktivní webové diskuse, aby je vykolejili z jejich kurzu a frustrovali zde zapojené lidi.

4) Přednapsané odpovědi: Mnoho trollů je vybaveno seznamem či až databází předplánovaných diskusních témat konstruovaných jako generalizované a s klamnými odpověďmi na poctivé argumenty. Notoricky jsou tím známi např. trollové „vyvraceči“ 11.9.

5) Falešné asociace: Tohle funguje ruku v ruce s bodem 2 invokujícím stereotypy nastolené „Trollem typu Trojský kůň“.

Např.: nazývání těch, co jsou proti Federálním rezervám „konspiračními teoretiky“ či „lunatiky“. Svévolné asociace anti-globalistického hnutí s nadšenci pro yettiho či nepozemšťany, protože tohle s sebou s podstaty nese určitou negativní konotaci. Používání falešných asociací k vyprovokování zášti a k odrazení lidí od toho, aby se objektivně zabývali důkazy.

6) Falešné moderace: Předstírej „hlas rozumu“ v argumentaci zjevných a dobře definovaných stran ve snaze odvést lidi od toho, co je jasnou pravdou do „šedé zóny“, kde se pravda stane „relativní“.

7) Argumentace proti čertovi na zdi: To je velice běžná technika. Troll obviní svou opozici ze zaujímání určitých hledisek, ač tomu tak není, a pak útočí na takovéto hledisko. Nebo troll vkládá do úst oponentů slova, a pak vyvrací tato určitá slova. Např.: „Pravdisti za 11.9 říkají, že do věží WTC nenarazila žádná letadla a že je to všechno jen počítačová animace. To jsou tak pitomí?“

Těchto strategií občas používají i běžní lidé s vážnými osobními problémy. Ovšem když u někoho vidíte, že těchto taktik používá často, nebo používá mnoho z nich současně, tak asi máte co činit s placeným internetovým trollem.

Metody vládní dezinformace

Vlády a globalisté, kteří je podporují, mají nesmírné bohatství – téměř nevyčerpatelné zdroje nadekretovaných peněz z vlastních tiskáren – a kontrolu nad většinou právních a akademických institucí. S těmito výhodami lze dezinformace realizovat v masivním měřítku. Tady je jen hrstka těch nejprominentnějších taktik používaných vládními agenturami a soukromými mozkovými trusty ke směrování veřejného mínění a ke zřízení zdání konsensu:

1) Kontroluj experty: Většina Američanů je už od školky učena, aby ignorovali svůj instinkt pro pravdu a podvolili se „třídě intelektuálních profíků“ u všech věcí, na které poskytují odpovědi. Problém je ale v tom, že hodně z této třídy profíků je už od své vysoké školy indoktrinovaných, mnoho z nich je formovaných, aby podporovali status quo. Všichni experti, kteří jdou proti zavedené konvenci, jsou svými druhy ostrakizováni.

2) Kontroluj data: Kontrolou zdroje dat při jakémkoliv vyšetřování, ať právním či vědeckém, dostává vláda schopnost vykonstruovat si takovou pravdu, jakou si přeje, je tomu tak potud, pokud se lidé nestarají o zdroj dat. K důležitým příkladům kontroly a ukrývání zdroje dat patří; vyšetřování NIST u podezřelého kolapsu WTC 11.9, při němž inženýři NIST najatí vládou si udělali všechny zdroje dat potají v počítačových modelech, přičemž tvrdili, že ty počítačové modely dokazují, že ty kolapsy byly „přirozené“. Rovněž i nedávná odhalení z Klimatických laboratoří CRU a jejich manipulacích se zdroji dat, aby oblbli veřejnost a přiměli ji uvěřit, že to Globální oteplování je skutečné, aby přijala celosvětovou daň z uhlíku. CRU odmítala uvolnit zdroje dat ze svých experimentů celé roky, a teď už víme proč.

3) Pokřiv statistiku: Tato taktika je extrémně zřejmá u odhadů nezaměstnanosti Ministerstvem práce, které používá těch triků se začleněním zatemňujících poměrů mezi narozeními a úmrtími do svých kalkulací, aby to vypadalo, jako kdyby bylo méně lidí nezaměstnaných, než jich opravdu je, nebo vynecháním určitých výseků populace, jako ti, co jsou sice nezaměstnaní, ale už nepobírají dávky.

3) Vina kvůli falešné asociaci: Vlády čelící účinným oponentům budou vždy zkoušet tyto osoby či skupiny v očích veřejnosti démonizovat. To se často dělá jejich asociací se skupinami či idejemi, které veřejnost už nenávidí. Např.: během posledních voleb zkoušeli přívržence Rona Paula asociovat s rasistickými skupinami (a ještě později určité opory Fox News), aby odradily umírněné Demokraty od poctivého přezkoumání politiky kongresmana Paula.

4) Vyfabrikuj dobré zprávy: Tohle spadá do překroucení statistiky a rovněž to do velké míry spočívá na kolaboraci Médií. Ekonomický koncept „Zelených investic“ je dobrým příkladem kombinace zájmů vlády, médií a korporací za účelem vytvoření atmosféry falešného optimismu založeného na pochybných základech.

5) Kontrolovaná opozice: Lidé na mocenských pozicích si už po staletí uvědomují důležitost kontroly opozice. Když nějaké hnutí vyroste do opozice vůči autoritám, tak si musíš uzurpovat vůdcovství v tomto hnutí. Pokud ale takové hnutí, které by šlo infiltrovat, neexistuje, tak si establishment často nějaké bezzubé vytvoří, aby plnilo tuto sociální potřebu a neutralizovalo lidi, kteří by se jinak mohli pustit do vlastních akcí.

V 60. a 70. letech začala FBI s tajným programem zvaným COINTELPRO. Spolu s nezákonným špehováním amerických občanů, kteří byli proti Vietnamské válce, nebo podporovali hnutí za občanská práva, rovně používali agenty a mediální zdroje, co se stavěli do pózy příznivců hnutí, a pak účelově vyvolali konflikt a rozkol, nebo úplně převzali kontrolu nad směřováním hnutí. Ta samá taktika se na různých úrovních zkouší u moderního Hnutí za svobody, ale až dosud nebyla dost účinná, aby zabránila jeho růstu.

NRA je dalším dobrým příkladem kontrolované opozice, jelikož mnoho vlastníků zbraní je spokojených, že může platit roční poplatky NRA jako platbu za aktivní odpor vůči protizbraňové legislativě; zatímco ve skutečnosti NRA je přímo odpovědná za mnoho kompromisů, které vedly k tomu, že záležitost 2. ústavního dodatku ztratila půdu pod nohama. Tímto způsobem nejen, že vlastníci zbraní byli vyřazeni z aktivity, ale ve skutečnosti vmanipulováni, aby financovali vzdání jejich vlastní záležitosti, o kterou jim jde.

6) Falešná paradigmata: Lidské bytosti mají tendenci ostatní lidi a ideje kategorizovat a nálepkovat si je. To je ať už k dobru či ke škodě, je to základní prvek toho, jak chápeme složitosti světa. Této složky lidské povahy jako mnohých dalších lze zneužít jako mocného nástroje pro sociální manipulaci. Tím, že polarizují debatu a vtěsnají ji do rámce s umělými hranicemi a zřídí dva póly této debaty, mohou sociální inženýři eliminovat vnímání možnosti třetí alternativy. Pro aparát mainstreamových médií je tohle klíčová zbraň k dosahování jejich cílů. Nekonečné vytváření dichotomií a vyfintěné aranžmá ideologií podél linie – levice-pravice – běžným lidem nabízí velice jednoduchý (ale beznadějně dezorientující) způsob uvažování o politice. Nutí je to vybrat si stranu obvykle na základě čistě emociálních či kulturních důvodů a často je to vyláká k zaujetí postoje, se kterým by jinak nesouhlasili. To přiživuje prostředí, v němž je důležitější porazit ten druhý tým, než udržet si svou vlastní integritu. A možná to nejdůležitější je, že to sociálním inženýrům umožní určit, co je v debatě „férová hra“, a co ne.

Člověku jen stačí, aby pozoroval ty rozpálené debaty mezi Demokraty a Republikány, aby viděl, jak hluboce je tahle víra u obou stran zakořeněná a jak destruktivní je to pro intelektuální diskurz vůči pravdě.

Alinsky sám napsal: „Člověk rozhodně jedná jen tak, aby přesvědčil, že všichni andělé jsou na jedné straně a všichni ďáblové na té druhé.“

Zastavení dezinformací

Nejlepším způsobem k odzbrojení dezinformačních agentů je znalost jejich metod práce zevnitř i zvnějšku. To nám dá schopnost přesně v podrobnostech poukázat, co dělají, v okamžiku, kdy to zkouší udělat. Okamžité odhalení dezinformační taktiky, zrovna když se používá, je pro osobu, co ji zneužívá, velice destruktivní. To vypadá opravdu jako oblbovač, nepoctivec a je slabý i jen na to, aby něco zkoušel. Internetoví trollové obzvláště si neumí poradit, když někdo jejich metody rozebere přímo před očima všech a obvykle se stáhnou a z debaty, kde se objevili, utečou.

Pravda je cenná. Je smutné, že v naší společnosti je tolika lidí, co k ní ztratilo úctu; lidé, kteří zaprodali své svědomí a svou duši za dočasný finanční komfort, přičemž při tom obětují stabilitu a vyváženost zbytku země. Lidská psýché dýchá v atmosféře pravdy a bez ní, lidstvo nemůže nepřežít. Bez ní se tenhle druh sám od sebe zhroutí vyhladovělý nedostatkem intelektuální a emociální výživy. Dezinformace nejenže nás ohrožuje zvnitřku ve fungování našeho světa; činí nás také zranitelnými strachem, nechápavostí a pochybnostmi a všemi těmi věcmi, co vedou k destrukci. Může vést dobré lidi, aby spáchali strašlivé ukrutnosti proti jiným nebo i proti sobě. Nedojde-li k harmonizovanému a organizovanému úsilí o rozkládání masově produkovaných lží, tak budoucnost vypadá opravdu bezútěšně.

Zadejte si poptávku zdarma, ušetřete až 40% z koncové ceny. Poptejte zdarma jakékoliv služby nebo zboží a získejte nejlepší nabídku! Poptávat můžete cokoliv, např. překlady angličtina, němčina, ruština, cestovní kanceláře, letenky, prodej a pronájem bytů v Praze, Brně, Ostravě, zateplení, stavební firmy, stavební materiál, klimatizace, solární systémy, stavební dozor, tepelná čerpadla, zednické práce, ubytování, jazykové školy, hypotéky, úvěry, reklamní agentury, tiskárny, autobazary, nová i ojetá vozidla a motocykly, náhradní díly, autodoprava, servisy, disky a pneumatiky, LPG, CNG, pojištění, leasing nebo například notářské a advokátní služby a mnoho a mnoho dalších oborů…

Poptávky zdarma se vyplatí, ale pamatujte, že nejlevnější není vždy nejlepší. Vybírejte podle referencí dodavatelů a za své peníze chtějte vždy to nejlepší, co můžete dostat.

Kategorie: Koktejl Zahraničí